Život

Je jen jeden. Ale za to je náš, jedinečný, unikátní, úžasný a lidský. Život je tady pro nás od první chvíle, co jsme byli počati. Od té doby, co se náš život začal tvořit, od té doby jsme se formovali do toho, kde jsme nyní. Život je dar, takový, který dostaneme jednou za život. Je křehký, je náročný, je někdy nefér a taky může být plný hořkosladkých situací, složitých rozhodnutí, krásných zážitků, přináší mnoho otázek a málo odpovědí, učí nás zodpovědnosti, následků, hodnot, cílů, společnosti, rodině a mnohem, mnohem více.

Občas si od života nastavujeme velká očekávání. Co všechno na nás čeká, co vše v životě dokážeme, co všechno zažijeme, kam se vydáme, jaké cíle si splníme apod. To, že nám občas život přinese na křižovatku nebo do situace, ve které pro nás bude rozhodnutí velmi obtížné, jen potvrzuje to, že život je ve své podstatě krásný. Ty možnosti, ke kterým se dostaneme jen ukazují to, že život má své kouzlo.

Už jste se někdy setkali s tím, že život je vlastně krutý. Že bojujeme s nevyhnutelným, že stejně jednou umřeme a jsme vlastně jen chodící mrtvoly? To, že ten náš "zápas" stejně dřív nebo později prohrajeme a naše pouť na Zemi skončí? Ano, život jednou skončí. A ano, všichni z nás jsme zlomkem toho, co tato planeta zažívá a zažila. Znamená to, že jsme ji prohráli? Znamená to, že ať už se budeme snažit sebevíc, tak nakonec ten boj prohrajeme? Odpověď na tuto ať si každý najde dle sebe.

Život je ve své podstatě takový, jaký si jej prožijeme. Jak jej budeme každý den žít, jak se k němu budeme postupně stavět, jak jej budeme vnímat a tak, jak si jej prožijeme, tak s takovým pocitem jej ukončíme. Ano, ukončíme. Jak jsme si už řekli v blozích o začátku a konci, aby mohlo něco nového vzniknout, musí něco skončit. A tak tomu je i v případě životu samotného. Začátek a konec je jako alfa a omega. Jsou součástí nás, nevyhneme se ani jednomu, tak proč na ni myslet jako něco, co znamená prohru? Co nám takové myšlení říká?

V životě na nás čeká mnoho neznámých. V životě bude mnoho situací, ve kterých si nebudeme jistí, co je správné a co ne. Život nám může občas může ukázat věci, na které se nebudeme chtít podívat. Někdy bude skutečnost příliš krutá. A občas nám bude připomínat, že jsme jen lidé. A jako lidé máme pokaždé možnost volby. My si sami můžeme zvolit, jak se svým životem naložíme, co vše dokážeme.

Skutečnost, že máme pouze omezený čas v našem životě nám vlastně dává výhodu.

Pomáhá nám si uvědomit, že náš čas zde je opravdu omezený časem, a tak je nejlepší čas jej využít každý den. Opravdu každou chvíli prožít vědomě, v přítomnosti, s lidmi, na kterých nám opravdu záleží a se kterými chceme náš čas trávit. A každý den nám tak může připomínat, jak vzácný a úžasný ten život vlastně je.

Opatrovat náš život každý den je tak naší povinností. Takovou, ve které se zavážeme, že budeme žít život ve vším pochopení k tomu, co vše nám může přinést a jak snadné je o něj přijít. Jak rozvážné je být ve chvíli, kdy řešíme, zda zůstat či odejít. Jak budeme stárnout, může se nám otázka o náš život objevovat stále častěji a svým způsobem i pronásledovat. Co takhle zkusit ji přijmout jako součást nás samotných, dát ji místo v naši pouti a společně tak dojít na konec? Ta otázka pohledu je vždy jen na naší volbě a tím, jak se rozhodneme ji přijmout.

Život je úžasný. Od svého začátku, v jeho průběhu i na jeho samotném konci. Pro každého z nás je jiný a tím pádem můžeme prožít vše tak, jako nikdo jiný. Život můžeme prožít jak sami, tak s někým jiným. Spojení dvou životů dohromady, které mohou také přivést další život, je něco nádherného. Dokážeme život dát. Dokážeme vytvořit život. Takový, který bude dál přinášet něco krásného do toho našeho. To vše dokážeme. Tvořit a stvořit.

Buďte vděční za svůj život. Je jedinečný, byl nám dán jako dar, a tak bychom na něj měli pohlížet ve chvílích, kdy si nebudeme jistí. Každý den, každou sekundu našeho života, važme si toho, co máme. Druhou šanci mít nebudeme...

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč