Zastávka

Cestujeme, přesunujeme se z bodu A do bodu B, pracujeme na tom, abychom zvládli každou zatáčku, nabrat co nejvyšší rychlost, udržet tempo a někdy se nám stane, že potřebujeme zastavit. A někdy ta potřeba není naše interní, ale přijde zvenčí. Co nám to říká? Co pro nás taková zastávka znamená? A může nám to v něčem pomoct?

Podnět pro zastávku může přijít očekávaně a neočekávaně. Pokud je to něco, o čem víme, plánujeme to a víme, co nás čeká, pak je to v pořádku. Můžeme v rámci zastávky udělat nezbytnou regeneraci, odpočinout si, udělat nezbytnou údržbu, zjistit, co potřebuje největší péči a poté pokračovat zase dále. Kdo dokáže na své cestě životem mít takové zastávky, pak ví přesně co dělá, co od toho získá a co mu takové zastavení dá.

Pokud je to neočekáváné, vstupují tak do tohoto procesu vstupy, které nečekáme, taky nám to může něco říct. Proč se nám něco takového stalo? Můžeme se nejen zastavit, ale také přemýšlet, copak se nám stalo? Jak jsme se dostali do takového stavu? Mohli jsme něco přehlédnout? Co mohlo způsobit, že jsme se dostali do stavu, ve kterém jsme nyní? Většinou v tomto stavu si člověk pokládá mnoho otázek a snaží se přijít na to, co toto mohlo způsobit. V některých případech to může být vnější vliv, který jsme ovlivnit příliš nemohli a místo toho neseme následky něčeho, co už bylo s námi. V takových případech ale také můžeme přemýšlet, co nám taková situace říká - je potřeba zpomalit? Co změnit přístup k věcem nebo sami k sobě?

Naše zastávka, ať už nucená nebo ne, tak nám dává úžasnou možnost - a to tu si projít vlastní diagnostikou. Napojit senzory na naše tělo, ať už na fyzickou stránku, tak i na tu psychickou. Zjistit, co nás trápí, která část těla potřebuje obnovit, opravit či jinak zregenerovat. Dopřát si tak čas na zamyšlení - čím se stalo to, že nyní je potřeba udělat servis? Kterou část těla nejvíc namáhám a co se mi daná věc snaží říct?

Je to podobné jako se stroji - dokud budeme dávat pravidelnou údržbu, měnit, co bude potřeba a v případě potřeby i vyměnit, co bude nutné, náš stroj (my sami) nám dopřeje dlouhý a spolehlivý čas. Takový servis si někdy může vyžádat pomoc někoho jiného než nás samotných - tak, jak auto vyžaduje práci odborníka, který zjistí, co je potřeba, to samé se týká našeho těla. A opět obou dvou stránek - jak té fyzické, tak i té psychické. Obzvlášť u té psychické je pomoc v dnešní době nesmírně potřebná. Nabrat sílu na to, abychom vše zvládli pochopit, ujasnit si, promyslet a zase s úsměvem zvládali každodenní život - to je velmi důležité.

Když jsme u těch zastávek - pojďme se vrátit k jedné z otázek a to té, co nám taková zastávka říká? Proč se to vlastně celé stalo a děje? Co se stalo, že jsme se dostali do stavu, ve kterém se v našem životě prostě a jednoduše zastavíme? Je něco, co jsme mohli udělat jinak? Je něco, co můžeme udělat příště jinak? Protože to, co děláme nás zavedlo na tuto cestu a do této situace. Takže...kromě času pro sebe samotné - co změníme? Jak to změníme? A je to změna, která nás bude bavit tak, že ji nakonec budeme dělat rádi a budeme také schopni oslavit to, že díky našemu uvědomění změny jsme byli schopni udělat něco pro sebe?

Jak jsme si ještě psali na začátku - v čem nám taková zastávka dokáže pomoci? V první řadě nás dokáže na chvíli zastavit. Začít přemýšlet nad tím, zda jsme přestali dávat svou pozornost něčemu, co pro nás je samozřejmé a ono se to časem změnilo v něco, bez čeho si nedokážeme představit naše další fungování na tomto světě. Co když nám chybí něco, o čem jsme byli přesvědčeni, že vždy bude OK. Takové zprávy nám dávají prostor pochopit, co je potřeba změnit a co díky tomu opět získáme. K tomu si přidejte to, že díky zkušenosti pochopíme, co a jak, abychom mohli dále fungovat, tentokrát bez potřeby se této situaci v budoucnosti věnovat podobně, jako v tomto případě. Navíc nám to dá možnost oslavit to, že jsme stále tady, stále můžeme fungovat, že náš život dále přinese ovoce a my tak budeme šťastni a připraveni na další dobrodružství.

Přeji Vám všem, aby zastávka pro Vás byla příjemná, osvěžující a přesně taková, jakou chcete, aby byla. Abyste v rámci svého zastavení dokázali ocenit to, co máte a uvědomili si, jaké by to bylo bez toho, co nám nyní připadá samozřejmé.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč