Záloha

Říká se o ni, že bychom ji měli nejen dělat, ale i udržovat. Mít jistotu, že pokud se nám cokoliv stane, máme záchytný bod, od kterého se můžeme odrazit a zase pokračovat dál. Záloha je ale také skvělý pomocník v přehledu toho, co aktuálně máme, co potřebujeme a taky nám pomáhá se zorientovat v našich věcech, udělat si úklid a uvědomit si, co vše vlastně máme.

Záloha se v některých případech dá označit jako plán B, kdyby nám něco nevyšlo, tak ať máme další cestu, jak se vydat. I když to může znít divně, pro někoho toto znamená mít jistotu se vrátit k něčemu, co znají a od čeho mají možnost se vydat znovu na cestu. Pokud ji budete budovat pro tento případ, mějte na paměti, že číst si znova něco, co už jste udělali může být skvělé pro zjištění toho, kde se znovu odrazit, ale ještě lépe se dají využít proto, abyste mohli identifikovat co se povedlo a co ne. Díky tomuto budeme schopni analyzovat náš postup, ověřit si naše postupy a poté vydat na cestu.

Jak se tedy můžeme na takový proces tvoření a využití zálohy dívat? Má to několik výborných prvků, které nám pomáhají:

Za prvé - tvoříme něco, co je s námi spjato a zanecháváme za námi odkaz. Mohou to být vzpomínky, postupy, zápisky, tvorba něčeho, co nám dává smysl, uchování vzpomínek, zapisování důležitých poznámek apod. Je to kus nás samotných - dáváme do poznámek své pocity, svou osobnost, své myšlení, nápady a vše, co s námi spjato. Tímto způsobem si uchováváme sami sebe v několika souborech, větách, poznámkách. Dali jsme čas tomu je tvořit, urovnat si naše myšlenky předtím, než jsme vše sepsali dohromady, dali jsme si záležet na tom, abychom si na sebe našli čas a jako výsledek toho všeho máme kus sebe předaných do formy, ke které se můžeme kdykoliv vrátit.

Za druhé - pracujeme sami se sebou. Je to jedna z nejlepších věcí, kterou můžeme udělat pro sebe. Tím, že si uvědomíme, co a jak děláme, dáme tomu formu, přemýšlíme nad tím, co to znamená, utřiďujeme si poznámky a celkově pracujeme s tím, co si nosíme v hlavě. Dáváme také dohromady to, co už víme, třídíme si duplicitní věci, dáváme postupně dohromady to, co chceme uchovat a to, co již není potřeba. Je to takový dobrý trénink pro naše myšlení. Jakmile totiž začneme, zjistíme, že je velmi mnoho podnětů, informací, poznámek a díky postupné práci s nimi si dokážeme filtrovat to, co je důležité a co už můžeme pustit pryč.

Díky práci s věcmi, které k nám patří si můžeme vytvořit i takovou svou vlastní svatyni. Naše útočiště, ve kterém nám je dobře a ke kterému se můžeme vrátit kdykoliv to budeme potřebovat. Mohou to být vzpomínky na něco krásného - na situaci, ve které jsme byli, na lidi, se kterými jsme trávili čas nebo na řádky, které pro nás znamenají víc než jen poznámky. Pomohou se nám dostat do stavu, ve kterém je nám dobře, vzpomenout si na něco, co nás potěší a pomůže nám se vrátit na cestu, po které chceme kráčet.

Stejně jako pracujeme sami se sebou, je dobré pracovat i se svou zálohou. Dávat ji čas, udržovat ji, mít ji vždy aktuální a vracet se k ní čas od času. Tímto způsobem si nejen uchováme vzpomínky, ale budeme i schopni říct během krátké chvíle, kde se daná informace nachází. Je to jako bychom si stavěli naši vlastní knihovničku, ve které chceme mít index všeho, co jsme si do ní uložili. Jako skvělý knihovník si tak pamatujeme, kde máme, jaký svitek či zápisek co obsahuje a hlavně to, kde je najdeme. Díky tomuto systému jsme nejen efektivní, ale také si mnoho věci zapamatujeme.

Dobré je si také připomínat, co který záznam znamená. Jakou vzpomínku nám to dokáže připomenout. Někdy je třeba si vzpomenout i na situace, ve kterých jsme nebyli tak úplně v pohodě - ale ještě důležitější je si uvědomit, co jsme s tím stavem udělali. Jak jsme dokázali to, že jsme se přes dané období dostali, jaké ponaučení jsme si z dané situace odnesli. Připomenout, uvědomit, pochopit proč se nám to děje znovu, zajistit potřebné kroky k nápravě či změně situace tam, kde si ji přejeme. Zpětná analýza, sebe reflexe, uvědomění. To vše, a ještě mnohem více značí naši postupnou práci na sobě. Díky pravidelnému tréninku tak budeme schopni ještě lépe používat informace, připomínat se je a radostněji se k nim vracet.

Přeji Vám všem, abyste na své cestě našli způsob, jak si uchovat to, co opravdu chcete. Aby ta škála informaci byla tak rozmanitá, jak jen to jde a aby Vám pomohla ve chvílích, kdy je budete nejvíc potřebovat.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč