Vývoj
Kam jdeš a co děláš? Co během té doby zažíváš?
Co nového jsi se naučil? Jak vypadal Tvůj proces změny z aktuálního do nového
stavu? Jaký je Tvůj cíl? Jak se Ti ta cesta líbila?
Dnes jsem narazil na jedno téma, které mají tyto otázky společné a uvědomil si, že se měním a celý proces je schovaný pod pojmem vývoj. Vývoj se totiž dá rozdělit na dva typy - umělý a přirozený. V přirozeném vývoji (v takovém, který není přímo řízen zásahem bytosti zvenčí a je nezávislý její vůli) pracujeme my sami se sebou. Tak, že si pravidelně uvědomujeme, co děláme, kam se posouváme, kam jsme se už dostali, co jsme udělali k dosažení místa kde jsme apod. Zkrátka a dobře používáme vědomí k tomu, že pracujeme vědomě a samostatně. V umělém vývoji dochází k tomu, že cizí bytost vstoupí se svým záměrem za účelem zlepšení stávající situace. Takový klasický příklad by byl vývoj software a tam situace, kde díky novým nápadům a opravám chyb dochází k tomu, že vydáváte stále bezpečnější a stabilnější verze Vašeho produktu.
Vývoj, něco, co se mění, stále se posouvá, posunuje dopředu a jde za cílovým stavem, ve kterém chceme získat určitou věc (znalost, produkt, stav apod.) je neustálá činnost - trvá celý náš život. Pro dnešní pojetí směrem k člověku, je tedy jeho vývoj od narození, až po jeho smrt. Neustále se něco nového dozvídáme, čteme informace, reagujeme na určitě situace, učíme se z chyb, děláme rozhodnutí, získáváme přátelé a zase je ztrácíme, stěhujeme se, hledáme odpovědi na naše otázky, tvoříme apod. Vývoj je průběžný, neustálý, provází nás na naší cestě, formuje nás a dělá nám parťáka celým naším životem. S vývojem se může a bude měnit to, jakým způsobem nahlížíme na věci, mohou se měnit naše názory a my tak postupujeme neustálou proměnou.
Vývoj samotného člověka od narození, kdy se formuje to, jak vnímáme svět kolem sebe. Začíná to tím, že si uvědomuje naše smysly a to, že se můžeme hýbat. Zkoušíme, co dokážeme, kam se dostaneme, jak funguje naše ruka, noha apod. Pak se dostaneme do fáze, kdy si začneme pamatovat věci, se kterými přijdeme do kontaktu, uvědomujeme si pouto, které mezi námi vzkvétá a jaké to je danou věc či osobu mít nebo nemít. Poté začínáme více a více vnímat věci kolem sebe a používáme naši představivost. Jakmile se dostaneme do fáze, kde se více zajímáme o realitu a co to pro nás znamená. Až se dostaneme do poslední fáze, kde se nám rozvíjí abstraktní a hypotetické myšlení bez omezení na to vědět, jak to vlastně vypadá. Toto vše jsme schopni zvládnout do 12 let našeho života. Fascinující.
Když si uvědomíte, co jsme schopni udělat do tohoto věku, co jsme asi schopní udělat v tom zbytku? Postupně si uvědomuje své schopnosti, formujeme to, co chceme dělat, jak nás ty věci dokážou bavit, zjišťujeme, jak chceme náš život žít, máme první představy o svém životě, začínáme objevovat reálné možnosti a vymýšlíme, jak to celé udělat. Zajímá nás, jak se můžeme být více nezávislí, co to obnáší, jaké kroky je potřeba udělat a jaké následky si daná věc ponese pro nás apod. Je úžasné sledovat, kam se člověk posouvá, když zažívá různé situace, jak jsou daná rozhodnutí svázaná s tím, jaký daný člověk je, je fascinující.
Zkuste si najít jednu věc, u které víte, že se na ni teď díváte jinak než v minulosti. Co se stalo, že jste své názory, svůj postoj a vše s tím spojené změnili? Co se stalo proto, že Vás názor se změnil? Přišlo to samo nebo Vám k tomu někdo pomohl? Co bylo to, co Vás ovlivnilo? Tyto otázky jsou esenci každého z nás a pomáhá nám nejen se ptát sami sebe kde jsme, ale co už jsme udělali, kam směřujeme apod. Jak jsem už psal výše, každé naše rozhodnutí a čin, který uděláme tvoří naši linku. Takovou, kde se píše náš životní příběh, ve které se vyvíjíme, tvoříme naše já a zanecháváme za sebou odkaz.
Přeji Vám všem, abyste ve svém životě dál dosahovali cílů, které jste si stanovili, učili se z toho, co jste na cestě za dosažením cíle zažili, přenesli to do svého života a učinili si tak život přesně takový, jaký chcete.
Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč