Smutek

Tak jako nikdy předtím je tady s námi. Kromě soucity, překvapení, agrese, viny se objevuje smutek. Naše nálada, naše emoce jsou reakcí na aktuální události, které se nás nepříznivě dotýká. Ať už jsou to naši blízcí, známí, kamarádi, kolegové, členové rodiny nebo kdokoliv, koho známe a máme smutek nad tím, co se aktuálně děje. Smutek je také jednou z šesti základních emocí, které máme.

Ať už je smutek teď více s námi, tak se přeci jen setkáváme s touto emocí už od dětství. Zažíváme smutek, když někdo umře z rodiny, když se nám děje něco špatného nám nebo našim blízkým. Také odloučení od rodičů, a zvláště s matkou, kdy dítě začíná být nezávislejší, je situace, která smutkem je. Smutek bývá velmi často spojen se ztrátou. Ztráta nad něčím, co jsme měli rádi, nad místem, kde nám je dobře, kde jsme vyrůstali, to jsou situace, se kterými se běžně setkáváme. Tak proč je to teď jiné, tak intenzivní, a tak děsivé?

Čím víc je daná situace, která vyvolává smutek, nám blíž, čím víc ji máme na dosah, tím je umocněná. Jakmile se daná situace přiblíží nám "na dosah", tím je intenzivnější. Zažíváme pocit, že se to může dotknout i nás. A je čím dál tím víc "cítit". Ono se může stát, že se to bude víc týkat i nás a je možné, že některých z nás se to týká. Proto je to vše teď tak intenzivní, tak blízké, tak reálné.

Co tedy v této době udělat jak pro ostatní, tak i pro sebe, abychom mohli žít každý den s tím, že jsme pomohli nejen sobě, ale i ostatním? Začněme u sebe. Pokud se zamyslíte, jaké to je, když se u nás smutek objeví? Pochází z toho, že se projevuje emoce. O emocích jsme si už několikrát psali, bavili se o tom, že jsou přirozenou součástí nás a pokud chceme s nimi pracovat, první věc, kterou můžeme udělat je emoce přijmout. Pochopit, kde se objeví, dát jim průchod, pochopit je a přijmout. Tím s nimi pracujeme na vědomé úrovni. Jakmile jsou přijaté a uvědomělé, můžeme udělat takové akce, abychom mohli pomoct. A to nejen sobě, ale i ostatním.

On samotný smutek nás motivuje, abychom něco dělali. Ať už je to vyvíjení aktivity pro ke změně myšlení nebo samotné fyzické aktivitě, abychom získali hormon endorfin, který nám dokáže dopřát příjemný pocit. V každém případě místo toho, abychom řešili, jak jsou věci smutné, řešíme to, co s tím můžeme udělat. A tady se začíná zužovat naše vnímání a díky přemýšlení přicházíme na to, co s tímto můžeme udělat. V neposlední řadě je to emoce, ve které je naprosto v pořádku si říct o pomoc. Ať už je to dobrý přítel, kterému se můžu svěřit a vědět, že to je v pořádku nebo aktivita, která mi pomůže se toho pocit postupně zbavit.

U smutku je dobré si také zkusit najit čas na to si projít svůj život, přemýšlet a zkusit najít jakoukoliv situaci, kde se nám podařilo smutek prožít a vyřešit jej. Díky této zkušenosti totiž zjistíme, co nám tehdy fungovalo. Co zabralo? Co jsme tehdy udělali? Pomohl nám někdo? A pokud ano, kdo to byl? Tento krok je velmi důležitý, znamená to něco, co už je v nás někde uloženo a čeká to, až to použijeme stejně. Co byl ten první impuls, který nám pomohl? Kdo nám pomohl s tím začít něco dělat? A nejlépe - jak si přeji, aby ta situace vypadala, až to pomine?

Právě ta vidina budoucnosti je velmi klíčová a důležitá. Umožní nám se podívat směrem dopředu - tam, kde jsou věci už zase v pořádku. Ta naděje nám dá sílu jít vstříc změnám, dává nám motivaci každý den se posouvat tak, abychom ten obrovský balvan na začátku se dokázal rozpohybovat. Vidět cílový stav, umět si ho popsat, vědět, jak v tom budu vypadat a co tam bude kolem mě. Zapojte jsou imaginaci, představte si to, že už je to zase v pořádku a pak už se můžete vydat k jeho dosažení.

Přeji Vám všem, abyste v této době, ale i v jakékoliv jiné byli schopni svůj smutek pochopit, prožít, věnovat mu čas a poté s ním pracovat tak, abyste mohli najít svou motivaci jít opět za svým cílem s vědomím, že jste udělali to nejlepší jak pro sebe, tak i pro Ty, na kterých Vám záleží.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč