Rozdíly

Dokážeme na první pohled říct, co nás v některých věcech rozděluje, dokážeme dělat věci jiným postupem, myslíme občas jinak než ostatní a v některých případech i chceme být rozdílní - přeci jen, každý z nás je originál.

Rozdíly jsou vidět na první pohled na každém z nás - vidíme jiné oči, jinou postavu, jinou kůži, rozdíly v barvě, velikosti, chůzi, jazyku, oblečení apod. Co však na první pohled není až tak viditelné je to, že uvnitř jsme všichni lidé. Pod kůži máme ty stejné orgány, stejný systém nervový, cévní, stejné množství kostí, prstů apod. (a ano, vím, že jsou tady anomálie).

Když jsme na povrchu tak rozdílní, a přitom uvnitř všichni stejní, jak se v tom vyznat? Co je pro nás důvodem se někdy dívat na sebe přes optiku rozdílu, když lidi jsme všichni v základu stejní? Podívat se na sebe tím, co máme společné, co máme stejné, co děláme podobně, co nás spojuje, v čem máme stejné názory...a mohl bych pokračovat dál a dál. Jak těžké je pro nás najít to, co máme společné a jak lehké je hned říct to, v čem jsme rozdílní...zkuste chvíli přemýšlet.

Ano, od narození sice dostáváme jinou výchovu, jiný typ víry, vyrůstáme v jiném prostředí, poznáváme jiné lidi a dostáváme se do jiných situací, ve kterých reagujeme podle toho, jakým způsobem jsme se naučili reagovat na určité situace. A přesto uvnitř, jsme stále lidé. Se stejnými potřebami a se stejným systémem, který se postupně programuje podle toho, jaké zadání dostává. Rozdíly nás rozdělují a co nás tedy spojuje? Co je to, co z nás všechny dělá lidstvo? Je to snaha přežít? Reprodukovat se? Umřít po 90 letech života? Zažít život?

I když se na svět každý z nás dívá tak trochu jinak, jsme schopni najít v ostatních to, co s nimi máme společné. S některými pak žijeme celý svůj život dohromady, s některými prožijeme určitě období, s některými se potkáme jednou v životě, u některých zase nenajdeme žádný důvod, proč s nimi být. To, jak se dostaneme s někým do takové shody, že máme najednou tolik společného. Prakticky se doplňujeme, myslíme na to samé, děláme věci podobně, řešíme věci stejně, bavíme se stejně, máme stejné zájmy, posloucháme podobnou hudbu, máme stejný styl oblíkání, chutnají nám podobná jídla apod. Už to začíná dávat smysl?

Pod rouškou toho, jak jsme jiní, jsme schopni najít někoho, kdo je nám docela dost podobný. Přes všechny ty rozdíly, které z nás dělají různé osoby, které nám dávají jedinečné a úžasné schopnosti se stejně najde vždy někdo, kdo s námi má něco podobné. Rozdíly se dokážou rozmazat a najednou to jde. Rozdíly jsou super, pokud hledáme způsob, jak dělat věci jinak. Mají svou výhodu, pokud se snažíme dělat něco a ono to nejde. Díky tomu, že zkusíme věci jinak, budeme hledat rozdíl mezi tím, co jsme dělali předtím a co můžeme udělat jinak, dokážeme najít jinou cestu.

Jak by to vypadalo, kdybychom byli všichni úplně jiní? Ve všem, co děláme, ve tom, jací jsme, jak mluvíme a místo toho, abychom našli něco podobného, bychom chtěli být všichni úplně jiní? Dokázali bychom pak spolu mluvit? Dokázali bychom spolu vyjít? Našli bychom způsob, jak se jako lidstvo vyvinout? Přežit? Co kdyby nás rozdíly tak moc od sebe oddělily, že bychom jako lidstvo nemohli společně dosáhnout těch úžasných věcí, které jsme dokázali?

Ačkoliv se někdy může zdát, že jsme na světě sami, vždy je zde pro nás někdo, kdo je nám velmi blízký, někdo, kdo je nám podobný a kdo dokáže s námi sdílet pocity, zážitky, dokáže s nimi být v časech dobrých i zlých, dokáže s námi být, i když celý svět je proti nám a přijde nám, že jsme na světě sami. V těchto chvílích se všechno to, co se jeví na první pohled a co nám naše smysly říkají, smazávají. To, jak vypadáme, to, co máme na sobě, to, s čím jsme se narodili a jací jsme nemá vůbec žádnou váhu. Jediná věc, která v tuto chvíli hraje roli je to, že jsme lidé.

Přeji Vám všem, abyste si dokázali najít cestu k tomu, kdo Vám dokáže rozdíly přeměnit na společné věci. A pokud už hledáte rozdíly, tak aby Vám dokázaly pomoct dosáhnout Vaše cíle, kde se to předtím nepodařilo. Unikátnost je skvělá, díky ní jsme každý v něčem výjimeční a sví. Pokud najdeme k sobě někoho, kdo vidí věci podobně, můžeme s ním sdílet všechno to, co zažíváme. Díky tomu budeme každý krásně jiní, a přitom tak podobní 😊