Realita

Jak vnímáme svět kolem nás? Co jsou pro nás kritéria, kdy jsme ještě OK s tím, jak je svět kolem nás a kde už si říkáme, jestli se nám to nezdá? A kdy bychom nejraději chtěli, abychom se ráno probudili a zjistili, že se nám to jen zdálo? Pokud se pak setkáváme s tím, že na nás realita dopadne silou, jak to ustát a zvládnout to?

Toto téma je velmi rozsáhlé a složité. Vnímání toho, jak vidíme svět kolem nás, co si přiznáváme a jak to vše vnímáme, se může měnit v závislosti nad tím, co my sami chceme. On někdy ten kontakt s realitou bolí. Pokud jsou zde i situace, které pro nás znamenají nutnost se odpoutat od svých snů a opravdu se postavit nohama na zem.

Skutečnost, kterou můžeme ovlivňovat a vnímat – i tak by se dala realita popsat. Je to ovšem velmi subjektivní pocit – protože tak to vnímáme my sami, a nikdo jiný. Někdy totiž můžeme čelit něčemu tak silnému a nepohnutelnému, že nás to dokáže doslova zarazit a kompletně paralyzovat. Oproti tomu, jsou i takoví, kteří se na realitu dívají na něco tvárného, co si mohou přizpůsobit podle sebe a vnímají, jak se tato "skutečnost" neustále mění.

Podle toho, jaký si vytvoříme vztah k realitě, takový pak na nás bude mít vliv. Když si uvědomíme kde jsme, co jsme a co tady děláme, pak máme možnosti, jak ovlivnit výsledek. Jinými slovy – uvědomění přináší možnosti. Zjistíme, jak se nás věci týkají. Co vše jsou následky našich činů. Jak ovlivňujeme nejen sebe, ale i ostatní tím, co děláme. Zjistíme, že pokud na něco myslíme, vyvíjíme nad tím aktivitu a pak se celou věcí zabýváme, vstupujeme do reality jako někdo, kdo ji nejen chápe, ale i pomáhá tvořit.

Pokud se nám stane, že budeme od reality odtrženi, pokud budeme místo možnosti řešení zjišťovat jen to, co by se asi mohlo stát, ale nebude to mít základy v realitě, můžeme tak narazit na překážky, které nedokážeme zdolat. Ta "iluze", kterou si vytvoříme, nám dopřeje pouze to, že nad danými věci budeme přemýšlet, vizualizovat si je, ale k samotné aktivitě nikdy nedojde. Tento odklon od skutečnosti poté způsobí, že budeme žít život v očekávání, ale realita nikdy k nám nedorazí.

Ano – pokud se ocitneme v situaci, ve které se nám nelíbí anebo z ní zjistíme skutečnost, že jsme naprosto mimo – pak se lehce dostaneme do stavu, kde nám bude lépe než ve skutečnosti. Ale to je pouze a jen namlouvání si něčeho, protože místo přijetí jsme začali odmítat skutečnost. Uzavřít se tak do sebe nebo do jakési vlastní bubliny pak znamená jen komplikace a stres z nenaplnění něčeho, co je úplně mimo naše možnosti. Ignorovat věci kolem sebe jen proto, že se nám nelíbí nebo proto, že je tak nechceme je jako bychom si říkali jeden den, že se nám nechce žít a druhý den zase ano – jsou to věci vytržené z kontextu, které nedávají smysl.

No a pokud se tedy ocitneme mimo takovou skutečnost – co nám může pomoct se dostat zpět? To je u každého z nás jiné. Někomu funguje to, že si jde vyčistit hlavu např. fyzickou aktivitou. Někomu zase funguje cvičení doma. Někdo potřebuje na to dalšího člověka, který jej postaví "nohama na zem" a někdo zase používá talismany či praktikuje cvičení, které mu pomáhá. Způsobů je opravdu mnoho a pokud se nám taková situace stane, důležité je mít způsob, jak to zvládnout. Proto bychom měli hledat ten nejlepší způsob pro každého z nás, abychom byli schopni aktivovat tento proces. Tím se dostaneme rychleji z bodu frustrace do stavu uvědomění.

Realita sama o sobě dokáže být velkou výzvou. Uvědomit si, že se se něco děje je první krok. Pracovat s ní je druhý a sledovat to, jak se věci ději je třetí. Kombinace těchto bodů nám umožní si věci vyjasnit, uvědomit, začít na nich pracovat a chápat jejich následek. Přiblížení, byť jen o kousíček, je základní stavební kámen toho, co bychom mohli udělat každý den. Krůček po krůčku, postupně pracovat na tom, abychom si dokázali otevřít oči do toho, co máme před sebou. Ano – je to složité a ano – dá to zabrat. Je s tím spojených mnoho faktorů, jako je např. sebe-reflexe, upřímnost, uvědomění, soucit, ale i mnoho stavů, ve kterých budeme bojovat nebo se tvářit, že se nás to netýká. Tyto situace nám ještě více ukážou to, jaký život žijeme nyní a jak daleko jsme od pravdy.

Je to složité, je to komplexní, musíme si uvědomit mnoho faktorů a pracovat s nimi. Vyžaduje to disciplínu, vyžaduje to práci na sobě samých, vyžaduje to upřímnost a ochotu věci měnit. Jako odměna se nám dostane pocit, že jsme dokázali opravdu velkou věc, otevřít si cestu pro řešení jakýchkoliv situací, schopnost vzít život do vlastních rukou a také ukázat, že to dokážeme.

Přeji Vám všem, abyste na své cestě dokázali najít rovnováhu mezi vnímáním reality, vlastními emocemi a myšlenkami tak, abyste mohli vytvořit zdravý a smysluplný vztah k sobě a ke světu kolem sebe.

Váš Jirka Slováček – Srdcový Kouč