Potlačení

Ptali jsme se někdy sami sebe - na co se nechci ve svém životě upřímně podívat a proč? Schválně zkuste chvíli jen tak stát a přemýšlet - co nás napadne? Čemu se raději vyhýbám, než abych to vůbec řešil? Co mě vede k tomu, abych od sebe oddálil to, co je se mnou spjaté? Pro některé z nás jsou to složité životní otázky. Pro někoho z nás je to zkušenost či pocit, který se dostaví jakmile to budeme aktivně řešit. Pro mnoho z nás je to nalít si čistého vína a přiznat si, že se toho bojíme. Jak je možné, že jsme schopni odložit něco, o čem víme, že si zaslouží naši pozornost, jen abychom unikli případným emocím, strachu, obavám a všemu tomu nepříjemnému?

Potlačení čehokoliv v sobě většinou vede k jednomu zdroji. A tím bývá to, abychom přijali sami sebe. Co potřebujeme k hlubšímu přijetí sebe sama? Pro některé z nás to může být podívat se sobě do tváře a přijmout to, jací jsme. Pro někoho je to udělat něco, čemu jsme se vyhýbali po dlouhá léta. Pro některé z nás je to rozhovor, který se nám z podstaty věci nelíbí. Někteří z nás to vnímají jen ve chvíli, když se tomu věnují a dokáží si místo dané aktivity vždy najít nějakou jinou. Pokud se v té chvíli budeme cítit trapně, zranitelně, nepříjemně, smutně či si to dokážeme spojit s jakoukoliv negativní emocí, pak to je těžké. A co když cesta k dosažení toho, co opravdu chceme vede skrze taková rozhodnutí. Skrze takové skutky, činy, pochopení a nalezení řešení skrze upřímnost? Ano, cesta je občas trnitá, bolí, stojí v ní obrovské překážky, ale pokud se s nimi budeme na naší cestě táhnout, budou nás zpomalovat, zraňovat a působit na nás negativně tak dlouho, dokud je budeme chtít sebou mít.

Jakmile se jednou rozhodneme, že s nimi budeme něco dělat, pak se budou měnit. Možná to pro nás bude znamenat zkusit najít odpověď na dnešní třetí a zcela zásadní otázku - jak ventiluji napětí, které se ve mně nahromadilo? Mnoho našich emocí se v nás dokáží kumulovat, plnit naši tělesnou schránku, až v jedné chvíli "vybouchnou". Proto se zaměřit to, jak si každý den dokážu vyčistit hlavu, pročistit si myšlenky, zpracovat je a uklidit je velmi, velmi důležité. Najít si svůj způsob je stejně důležité, jako samotné uvědomění. Pro někoho je to to, že si jde zaběhat. Pro někoho je to koukání na film, někdo si rád čte knihu, poslouchá hudbu, jde si zaplavat, svěří se, apod. Hledání toho, co k nám nejvíce patří a funguje vyžaduje výdrž, odhodlání a také schopnost se podívat do sebe a přemýšlet.

Pokud se rozhodneme soustředit na to, co nechceme, budeme se snažit se tomu vyhýbat a dělat vše proto, jen abychom se do nepříjemné situace nedostali, pak se daná situace stejně stane. Nevědomky se budeme všemu tak dlouho vyhýbat, až se to stane a my tomu už neutečeme. Taková situace bude daleko horší, než když se podíváme do sebe, uvědomíme si, co se stalo a jak, půjdeme tomu naproti a budeme dělat vše proto, abychom danou věc zvládli. Tím se budeme soustředit na to, čeho chceme dosáhnout. Budeme daleko víc přemýšlet nad tím, co opravdu chceme. Je to další z principu koučinku - vyvinout aktivitu vůči cílovému stavu. Umění popsat si cíl je také nutné umět - popis stavu, emocí a toho, jak tam budeme vypadat my sami. To je to, od čeho se pak odvíjí naše cesta každý den za svým cílem.

Přiznat si, že se nás to týká, že je to pro nás důležité a že to opravdu čeká jen a jen na nás, je základem toho, abychom s tím byli schopni něco udělat. Upřímnost a pokora zde hrají velkou roli. Co když to ale pro nás je velmi velké soustu a pro nás samotné to bude těžké? Říct si o pomoc je normální. Být tedy upřímný k sobě a hledat pomoc při řešení této situace je naprosto normální. Už jen to, že budeme hledat pomoc proto, abychom našli řešení, znamená, že vyvíjíme energii vůči hledání řešení, místo toho, abychom řešili jak je to složité, že to raději dělat nebudeme, že to počká, že se to vyřídí samo, apod. to vše jde ruku v ruce k tomu, abychom se vyhnuli řešení, než abychom jej skutečně řešili.

Přeji Vám všem, abyste na své cestě za sebou samými našli odvahu a energii věci řešit tak, že místo jejich potlačení je budeme aktivně řešit. To, že si místo výmluv a jiných akcí najdeme čas na sebe, na své emoce a tak se postavili aktivně vůči tomu, co opravdu chceme.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč