Otevřenost
Aneb schopnost být otevřený novým věcem. Takovým, které mohou přinést nové věci do našeho života, ale také nás mohou zastavit, uzemnit nebo i překvapit. Jak reagujeme na nové podněty? Jak reagujeme na něco, co se do našeho života dostává? Jak na nás působí, když se opakují věci, které jsou pro nás známé a jak reagujeme, když se věci neustále zpochybňují a místo toho, aby zůstaly, tak se nahrazují novými?
Představte si, že jste v situaci, kdy máte možnost si zajít do Vaší oblíbené restaurace a dát si něco, co jste už dlouho neměli anebo se rozhodnout si takové jídlo uvařit doma. Pokud byste se měli rozhodnout pro volbu, co by Vás k této volbě vedlo? A podle čeho byste se rozhodovali?
V otevřenosti jsme jako lidé zaběhlí. Náš mozek si rád vybírá takové věci, které dobře zná a ve kterých se cítí pevný v kramflecích. Pokud preferujeme věci dělat nějakým způsobem, je nám v takovém stavu dobře. Proč bychom řešili to, co děláme po ránu, jak ovládáme náš dech nebo jak pracujeme každý den? Pro ty více kreativní z nás, může takové přemýšlení přinést nový pohled na věc. Pro někoho, kdo je zajetý ve svých vzorcích je možnost, že by se něco mohlo dělat jinak ... nepříjemná.
V případě otevřenosti máme i možnost se podívat na to, jak se k tomu staví lidé, podle toho, jakým způsobem žijí svůj život. Už jste někdy vnímali, že jsou lidé, kteří více staví na tradicích, na tom, co už na světě je mnoho generací a je to naprostá samozřejmost vs. Ti, kteří se na každou takovou věc dívají jako příležitost něco změnit. A to v každém malém detailu, prostě i to, že někdo dělá věci podle nějakého klíče, může znamenat příležitost v tom něco změnit.
Motivace pro otevřenost neznamená, že je něco špatně. Nebo, že je potřeba něco změnit, protože to nefunguje. Otevřenost je o způsobu myšlení a pohlížení na situace. V otevřenosti můžeme totiž najít spoustu inspirace ve chvíli, kdy je potřeba. Je to hodně o nastavení mysli a o přístupu k životu. Je to hlavně o změně. O tom, že jsou věci, které se mohou stát a také o tom, že pokud zůstaneme v zajetých kolejích, tak se dostaneme přesně tam, kam jsme chtěli. A co když po cestě jsme promarnili spoustu příležitostí, jak věci vylepšit? Nebo pomoct ostatním lidem?
Otevřenost nám otevírá zavřené dveře. A stejně jako v životě, otevřené dveře jsou připravené pro nás, abychom jimi mohli projít. Ano, stále ten krok jimi projít musím udělat sami, ale můžeme dál a dál nacházet další možnosti, kudy se vydat. Co nového zjistit, jaké nové zážitky prožít, jaké lidi do svého života přitáhnout a také kam se můžeme ve svém životě dostat.
Opakem otevřenosti je uzavřenost. Uzavřenost je něco, co se pomáhá tvořit stabilitu. A ta je také velmi důležitá. Jaké by to bylo ve světě, kde každý den se bude něco měnit? I to, co jsme včera změnili a dnes to zase bude jinak? Na světě a v našich životech jsou jisté věci, můžeme jim říkat jistoty, které chceme mít bez změn. Protože ve chvíli, kdy je budeme měnit každý jeden den a pokaždé budeme hledat něco nového, nezbude nám čas na prožití takových stavů. Uzavřenost je také způsob tvoření. V zaběhnutém systému, kde máme přehled o tom, co se děje, můžeme tvořit v pocitu bezpečí a jistoty.
Co nám tedy může přinést to, že budeme otevření? Dokážeme se na věci podívat v jiném světle, z jiného úhlu. Dokáže nám také otevřít dveře k řešení situací tak, jak bychom na úplném začátku nikdy nepřemýšleli. Dokáže nám, že ne vždy se vyplatí něco měnit, ale také ocenit to, že jsou určité věci na stejném místě. Můžeme se díky ní posunout, ale také zastavit. Síla otevřenosti nám pomáhá se orientovat ve světě, kde se věcí mění rychle a každý den.
Přeji Vám všem, abyste našli svou rovnováhu ve světě inovací a tradicí. Tak, aby Vám pomohla se rozhodnout v situacích, kde váháte, kterou stranu si vybrat.
Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč.