Odpočinek
Odpočinek
Tak jak dokážeme skvěle myslet na věci co chceme a jak bychom je chtěli, na cestě k tomu si splnit naše sny můžeme neustále něco tvořit, přemýšlet, pracovat, navrhovat, vyjednávat, plnit a dát tomu všemu tolik aktivit, které nám pomáhají plnit si to, čemu někteří z nás říkají sen. Je zde jedna aktivita, která vyžaduje taky velké umění a tou je odpočinek. Dokázat si říct, že já potřebuji také nabít své baterky, že je tady období, ve kterém budu hledat inspiraci jinak než prací, to je taky velké umění.
Z českého pravopisu se dozvíme, že odpočinek podstatné jméno neživotné. Tak trochu je to paradox, protože pravopis a gramatika ho označují něčím, co je vlastně jeho pravý opak. Život nás všech se točí v kruhu, ve kterém odpočívat je základním stavebním kamenem našeho díla. Dokázat si dovolit nedělat nic, co by souviselo s přemýšlením o tom, co mě čeká zítra, co pozítří, co příští týden, na co jsem zapomněl apod. je stav, který nám pomáhá se regenerovat sebe.
V některých významech se občas můžeme setkat se slovním spojením "zasloužený". Znáte ten pojem? Jak si ho člověk dokáže "zasloužit"? Co proto musí udělat, aby mohl mít prostor na odpočinek? Tuto schopnost bychom si měli my všichni osvojit a přijmout jako naprosto normální, standartní věc. Tak, jako se ráno vzbudíme, přes den pracujeme, studujeme anebo tvoříme, je standardem, že odpočíváme. V současné době odpočívá nejvíce naše hlava. Ta, která je plná vjemu, ta, která zpracovává příchozí vjemy, ta, která nás neustále drží v procesu přemýšlení, přijímaní a výdaje energie.
Ano, mozek je v těle brán jako jeden z nejlenivějších částí těla, který by vlastně nechtěl ani nic moc dělat, nicméně, pokud jej budeme neustále stimulovat příchozími vstupy, bude se snažit dát nějaký výstup - ať už reakce, přemýšlení, mluvení, aktivitou, či jiným způsobem, který nás bude zaměstnávat. Jakmile se naučíme dát sobě a svému mozku prostor pro "nicnedělání" dokáže se Vám tato schopnost velkoryse vrátit. Vyčištěním hlavy, odpočinkem a stavem, ve kterém se na chvíli dokážeme vymanit z každodenních povinnosti nám dává očistu pro nás samotné. A ta je v našem životě velmi, velmi potřebná.
Na to, abychom našli způsob, jak být ve stavu odpočívání, nám většinou stačí si říct, co nás baví 😊 Je to práce na zahradě? Je to cestování? Je to čas strávený s rodinou při společné aktivitě? Je to "nicnedělání"? Je to čas s přáteli nebo rodinou mimo domov? Co to vlastně je? Jak bychom dokázali popsat stav, ve kterém odpočíváme? Ve kterém cítíme, že povinnosti každodenního života jsou na chvíli upozaděny a my děláme něco úplně jiného? Ten popis stavu je velmi, velmi důležitý.
Ve stavu, kdy odpočíváme, si zkrátka děláme to, co chceme my sami. Dáváme prostor tělu, aby si vydechlo, hlavě, aby na chvíli pozastavila své schopnosti analýzy, rozboru, provádění akcí, vymýšlení nových věcí, přemýšlení a zkrátka jen byla přítomná tady a teď. Už samotný pocit, že se to blíží, že už je to tady a že máme tu skvělou možnost být sami pro sebe, je úžasný. Najednou všechna ta čísla, všechny ty rozhodnutí, všechny ty podmínky každodenního života se smrsknou do stavu, kde jsou upozaděny díky radosti, pohodičce a pocitu, že je nám fajn tak, jak je to právě teď.
Ano, vím, že se najdou slovní spojení a popisy něčeho, čemu se říká "aktivní" odpočinek. Ten může znamenat cokoliv, kde se nám zvyšuje tep. Ať už je to lehce svižnější chůze, nebo šlapání na kole, aktivní turistika - princip pro naše tělo je v těchto věcech stejný - dostaneme od těla endorfiny, tzv. hormony štěstí. Co je ovšem základem takové aktivity je to, že by nás měla bavit a měli bychom z ní mít radost. Aktivní pohyb má jistojistě mnoho výhod - od snižování stresu, zlepšení fyzického a duševního zdraví, zvýšení energie, zlepšení nálady, získání vyššího sebevědomí, až po zlepšení kvality spánku.
V ideálním případě je kombinace aktivního a pasivního odpočinku. Takového, ve kterém je nám dobře, máme z něj dobrý pocit, stojí mimo naši každodenní "práci" a dokážeme se tak zaměřit na věci, které nás baví a které si užíváme. Pokud se ještě dokážeme díky odpočinku odměnit za to, že jsme si něco takového dovolili, tak budeme mít vše, co potřebujeme.
Přeji Vám všem, abyste na své cestě životem dokázali mít možnost odpočinku jako součást Vašeho života. Abyste se vždy radovali z toho, že děláte něco pro sebe, že to děláte i pro ostatní a našli způsob, jak být přítomen tady a teď. Díky odpočinku dokážeme ještě lepší věci než bez něj. Dokážeme být více člověkem a méně strojem.
Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč