Nervozita

Objevuje se v nás a kolem nás. Můžeme ji vnímat, můžeme ji zažít, a přitom ji nelze vzít do ruky, či ji jen tak popsat. Ono totiž popsat něco, co zažíváme a každý z nás tak trochu jinak je různé. Pro někoho je to stav, ve kterém se cítí dobře, protože pomáhá soustředění a zajišťuje dodávku hormonů, abychom vše vydrželi. Pro někoho je to symbol, že se něco blíží a nemáme to tak úplně pod kontrolou. Pro někoho to je životabudič, který pomáhá podat skvělý výkon a pro někoho to je přesně naopak.

Začíná to poklepáváním, přešlapováním, kousáním do rtu, studenými rukami, pocením apod. Tyto akce jsou naprosto v pořádku - znamenají, že my se potkáváme s touto situací a chystáme se k něčemu, kde je potřeba se soustředit a podat nějaký výkon. Ten pocit, že se to zase blíží může mít dvojí význam - buď to chceme a těšíme se na to nebo to naopak nechceme a obáváme se toho, co nám to přinese. A stejně jako každý jiný pocit, který zažijeme, dá se s nimi pracovat.

Ještě bychom měli vědět o dvou věcech - a to je stav, ve kterém se s nervozitou potkáváme. Ona totiž může být jak krátkodobá, tak i dlouhodobá. A asi jak tušíte, ta dobrá - která nám přináší dobré věci má ještě své zlé dvojče - dlouhodobou nervozitu. Ta je zdrojem toho, co může způsobit škody. A ne malé. Pokud budeme pod neustálým náporem, budeme se cítit stále v pokušení, že se něco děje, něco přijde, pak se tělo nedokáže uvolnit. A nejen naše tělo, ale hlavně náš mozek, který nás bude neustále držet ve střehu. Pokud se něco takového bude objevovat často a dlouho, je potřeba s tím něco udělat.

Pravidelný přísun a dostatečný čas na odplavení těchto stavů je stav harmonie, ve kterém bychom měli být. Pokud se totiž v životě budeme držet toho, že stav jako takový nepotřebujeme nebo jej vůbec nebudeme používat, pak nám může mnoho situaci ujít. Díky malému pocitu nervozity naše tělo totiž dokáže neuvěřitelné věci. Nabudí se, začne přemýšlet, vymýšlet alternativy, začne si říkat, jak udělat věci jinak a lépe, jak věci vymyslet, tak, aby fungovaly, jak přimět to, abychom zvládli cokoliv, co se na nás řítí. To, že nás donutí přemýšlet jinak, je úžasná věc. Ono totiž se dostat do stavu, ve kterém dokážeme o věcech přemýšlet jinak se většinou bez pomoci nestane. A tady - funguje 😊

Pro někoho z nás může být nepříjemnou věcí a ano - chápu, že někdy máme tendenci se jí vyvarovat. Už se nám to mohlo někdy v minulosti stát a naše vzpomínky nás před něčím varují - nedělej to! Pokud se stane znova, tak to bude mít hrozné následky. Opět se dostaneš do toho, že Ti nebude dobře, budeš mít tendenci dělat věci rychle, neuváženě a potom litovat svých následků. Tak to může být, pokud do toho půjdeme s tím, že přesně to, od toho očekáváme. Ale i naše očekávání od výsledku se dá ovlivnit. Můžeme se z dané situace naučit tolika věcem - pochopit, proč se nám to děje, jak nás to ovlivňuje a co my sami můžeme udělat proto, abychom z toho měli užitek. Pro někoho je to schopnost si takovou situaci "užít".

Jak to přesně udělat? Vše začíná dobrou analýzou - udělat si domácí úkol a přemýšlet o tom, jaké to pro nás bylo, když jsme v té situaci byli. Jaký pocit to byl? Co jsme si v danou chvíli říkali? Co přesně jsme cítili? Popis toho stavu je skvělý výchozí bod, který nám umožní růst. Uvědomění je první krok. Zjištění, co můžeme udělat příště jinak je krok druhý - je potřeba mít jiné oblečení? Je potřeba mít u sebe vodu na stole? Vyžaduje to od nás mít šťastnou minci, abychom v případě náporu to vše ustáli a měli ukotvení? Najít si způsob, jak se z pocitu soustředění na danou nervózní situace můžeme dostat do stavu, kdy můžeme tuto energii přetvořit na něco pozitivního. A jak to jednou zkusíme, už budeme vědět, že nervozita a celý tento stav je to, co nám bude dělat parťáka a nikoliv nepřítele.

Jak jsem psal na začátku, pro každého z nás je tento stav něco jiného. Právě proto neexistuje žádná jedna cesta, jak to celé udělat podle vzoru nebo přes kopírák. Každý z nás je originál a na každého z nás funguje něco jiného. Určit si, jak to zvládneme může být sice dlouhá cesta, ale stojí za to ji absolvovat. A co je ještě lepší - někdo je pomoc a někdo, kdo nás bude poslouchat, zatímco my budeme mluvit a přemýšlet ta jediná věc, která nám pomůže se s tím naučit žít a přizpůsobit si to tak, jak my chceme.

Přeji Vám všem, abyste z pocitu, ve kterém se na začátku někdy nemusíte cítit dobře, byli schopni získat jistotu, která Vám přinese další skládačku do dílku Vašeho života. Je v pořádku být nervózní, je v pořádku mít vůli s tím něco dělat a je skvělé, když se naučíme pracovat na získání jistoty. Díky tomu zvládneme i ty největší překážky s jistotou a grácií.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč