Náhoda
Údajně existují. Údajně se dějí a údajně jsou spojené s tím, jak funguje svět. A taky se náhody objeví ve chvíli, kdy je nejméně čekáme. A přece tady s námi jsou, a přece se dějí. Protože to jsou věci, které si vědomě přitahujeme do života. Dějí se nám, jsou kolem nás a provázejí nás na naší cestě.
Pamatuje někdo z Vás dnes již legendární písničku, život je jen náhoda? Jednou jsi dole, jednou nahoře. Opravdu je život jen náhoda neboli nečekaný souběh nesouvisejících událostí? Jak to vidíte Vy? Je to skutečně něco, kde nemůžeme nalézt příčinu nebo vysvětlení toho, co se stalo nebo děje? Nebo že se věci dějí jen tak, bez nějakého důvodu?
Jak bychom dokázali dál fungovat na celém světě, pokud bychom sázeli vše na náhodu. Na to, že prostě za nás to někdo vymyslel a my jsme se jen souhrou náhod dostali do stavu, ve kterém jsme teď. Anebo jsme v tuhle chvíli někde, kam jsme se dostali na základě kroků, které jsme v životě vědomě udělali a defacto jsme se dostali k nějakému výsledku tím, že jsme to tak chtěli?
Ono totiž je ještě nutné brát v úvahu jednu věc, a to je síla našeho přání. A to, jak si postupně do svého života necháme vplout různé situace a různé stavy, nám přesně stanoví, kam směřujeme. Vezměte si třeba to, když jste se dlouho neviděli s někým, kdo byl ve Vašem životě nějakou dobu přítomný. A pak se najednou stane, že se s tím člověkem potkáte. Máte z toho radost, říkáte si, jak se to vůbec může stát a je to náhoda?
Jiná situace - jste s někým a domlouváte si, že si něco zařídíte a pak se potkáte. Aniž byste to plánovali, tak ve chvíli, kdy se blížíte k místu, kde si myslíte, že by to mohlo být a zazvoní Vám mobil s dotazem, kdepak jste? Vy se podíváte na kraj silnice a daná osoba stojí 20 metrů od Vás. Náhoda?
Tak dáme ještě jednu "náhodu" - s někým, kdo je Vám opět blízký, jste v dlouhodobém "virtuálním" vztahu a těšíte se, až se zase společně potkáte. Plánujete, že jak se potkáte a až bude víc času nebo bude cesta kolem, tak to určitě vyjde. No a ten den nějak ne a ne přijít. A když už si říkáte, že takový den snad nemůže najít, tak při normální, regulérní cestě zjistíte, že před Vámi jede auto, které je až neuvěřitelné podobné tomu člověku, na kterého myslíte. Podíváte se blíž a jakmile je šanci, zjistíte, že řidič je přesně ten, na koho jste mysleli. Náhoda?
A co víc, tyhle "náhody" Vás nakonec v tom dni zakončíme tím, že si daného člověka nebo věc, kterou jsme chtěli udělat už dávno do sebe přitáhneme. Tyto skutky, které jsem popsal jsou součástí našeho života. Dokážeme některé věci v sami, aniž bychom potřebovali více takových situací. Ono totiž dokázat vyloučit to, že se něco děje bez nějaké příčiny je nemožné. Zkuste si to sami, dokážete to?
Jste pověrčiví? Co když Vám třeba přeběhne černá kočka přes cestu a vzápětí se Vám něco stane? A co když je zrovna pátek třináctého? Jsou to věci, které se stanou díky tomu, že jsme to slyšeli nebo četli? A co když se nic nestane a všechno to je věc, která se nás netýká? Jsou to věci, které mají jako základ náhodu nebo situaci, kterou neovlivníme? A jsme zase u toho, že co se nedá ovlivnit nemusí vždy znamenat náhodu.
To, co si do svého můžeme vpustit, záleží na nás samotných. Jakmile dokážeme vědomě pracovat se všemi situacemi a tím, na co myslíme, dokážeme ovlivnit to, co se nám bude dít. Náhody v životě jsou krásné v tom, že si jsou to situace, které chceme. To, co si přejeme a jak bychom chtěli, aby se nám věci staly, se do našeho života projeví. Dřív nebo později se stanou. Díky našim myšlenkám, díky našim akcím a tomu, co každý den můžeme ovlivnit.
Přeji Vám všem, abyste své situace měli vždy spojené k čemukoliv, o čem víte. Tím, že budete vědět, že Vám situace přináší něco, co jste si vědomě přáli nebo chtěli, tak můžete své náhody přesunout do kolonky = děje se to, protože to tak chci.
Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč