Minulost

V pojetí času se k ní vracíme, hledáme, zkoumáme, analyzujeme. Díky tomu, co se stalo, můžeme zjistit, co jsme udělali, jaké to bylo, co nám to přineslo a jak jsme se u toho cítili. Pro některé lidi je minulost něčím, za čím chtějí udělat tlustou čáru, chtějí zapomenout a nevracet se do té doby. Pro někoho je zase minulost místem, kde dokázali skvělé věci, změnili něco ve svém životě či zažili úžasné věci. Minulost nám dává moudrost, dává nám možnost nahlédnout do toho, díky čemu jsme dnes tady. Tak kde začít?

Když si něco přejeme, na něčem pracujeme, díváme se, čeho chceme dosáhnout, tak se to odráží od toho, co jsme v životě zažili. Máme v sobě zkušenost - něco jsme zažili. Mohlo nás to ovlivnit, mohlo nám to něco sdělit, mohlo nám to dát informace, které jsme chtěli, ale také nechtěli. Náš život se skládá se zážitků a situací, které se zapisují do nás samotných. Díky nim dokážeme říct, že jsme zažili určitou věc, můžeme si projít znovu to, co se stalo a jak jsme reagovali.

A jsme zpět u toho, co se stalo. Jaké to bylo, co nám to dalo? Jak jsme se díky tomu dokázali posunout. V životě se nám stalo mnoho věci, které se dají zpracovat, vyhodnotit, říct si, co se stalo, jak se to stalo a zda jsme to tak opravdu chtěli. Co bylo našim záměrem? Čeho jsme chtěli dosáhnout? Jak se nám splnila naše přání? Jakých úspěchů jsme dosáhli? Koho jsme v minulosti potkali? Kolik věcí z našeho to-do listu jsme splnili?

Toto období se vrací v několika vlnách. Když si něco splníme, když se s někým rozloučíme, kdož končí jeden rok a začíná druhý, když o někoho přijdeme nebo naopak když do našeho života vstoupí někdo nový. V takových situacích se plánuje do budoucnosti, říkáme si, kde jsme v přítomnosti a přemýšlíme, co se stalo v minulosti. Takový cyklus je neustále opakuje a je super, když v něm zůstaneme přesně tak dlouho, abych z toho měli dobrý pocit. Takový, kde, ani jedna část nebude na úkor té druhé a místo toho, aby si konkurovaly, tak se vzájemně doplňují.

V dnešním světě se učíme se dívat do přítomnosti a budoucnosti. Díváme se na to, co máme teď a co chceme v budoucnosti dosáhnout. Co však nám pomáhá ještě víc jít po cestě a dávat si cíle, kterých chceme dosáhnout je vědět, čeho se vyvarovat. Vědět, že už jsme jednou vstoupili do jedné vody a už nechceme znovu. Víme, kdy jsme se spálili a ten samý zážitek už nechceme zažít znova. Toto vše získáme díky něčemu, co už jsme jednou zažili. Co jsme si zapamatovali a co se už jednou stalo. Na to je zážitek v minulosti důležitý. Bez něj bychom neměli co změnit, bez minulosti nemáme co zjišťovat a čemu se učit.

Do minulosti je dobré se vracet, pokud hledáme informace. Pokud potřebujeme se něčemu naučit, zjistit, jak se to dělalo v minulosti, co to přineslo a co nám to dalo. Zjistíme tak, jak se tehdy uvažovalo, jaké metody se používaly, v jakém prostředí se daná věc používala apod. Také se učíme - jsou to věci, které se používají stále stejně, jsou to knihy, které byly napsány a my se k nim vracíme, jsou to filmy, na které se díváme, protože je máme rádi a něco nám připomíná. Je mnoho důvodů, proč se vracet do doby a situací, ve kterých je nám dobře.

Na co se tedy dávat pozor, při nahlížení do minulosti? Na pocit, že nám je tam dobře a najdeme tam odpovědi na všechny své otázky. Na to, že tam najdeme vždy vše to, co hledáme. To, že se nám v minulosti bude líbit, že se budeme chtít vracet do dob, kdy bylo krásně a kdy jsme nemuseli řešit věci každodenních starostí. Kdo jednou uvízne v minulosti a bude si čím dal tím víc odcizovat od přítomnosti, bude čím dál tím víc narážet na situace, ve kterých aktuální svět bude pro ně nepřijatelný. Takový člověk bude stále se více a více vytýkat aktuálnímu světu jeho situaci a poukazovat na to, co v minulosti bylo, jak to fungovalo, apod. A jak to vše bylo lepší, jednodušší, zlaté časy apod. Jakákoliv výmluva, kterou lze použít a říct se bude říkat víc, než přijmout realitu a najít v ní cestu.

Proto dejme pozor, co a jak říkáme, v jakých souvislostech se vyjadřujeme a co přesně se snažíme udělat. Může to způsobit naše oddělení od reality, odmítání a vyvracení čehokoliv, co se aktuálně děje. Může to být i cílené - zkrátka se v současném světě necítíme dobře a místo toho, abychom s tím něco udělali a hledali způsoby, tak je odmítáme a odkazujeme na věci v minulosti.

V práci se sami sebou je minulosti skvělá, protože díky ní zjistíme, co jsme dělali, co nám to dalo či vzalo, jak jsme se u toho cítili, co nám v minulosti pomohlo apod. Dokážeme velmi dobře analyzovat - projít si to, co jsme udělali, co jsme řekli, s kým jsme se setkávali, co to způsobilo, jak jsme se u toho cítili. Výborná věc - pokud se dobře uchopí a pracuje.

Přeji Vám všem, abyste ve svém životě našli způsob, jak svou minulost co nejlépe použit v přítomnosti, tak, abyste v budoucnosti žili svůj život přesně tak, jak chcete vy. Aby Vám Vaše zážitky a Vaše zkušenosti byly přínosem do každodenního života.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč