Lež

27.09.2021

Víme o ní. Je všudypřítomná. Probublává z nás samotných skrze naše myšlení. Dokážeme s nimi být velmi kreativní. Někdy nás pronásleduje, lehce k ní dokážeme sklouznout, na některé může působit i jako droga - jednou nám pomůže a jakmile k ní přičichneme, už je těžké se jí vzdát. Lež dokáže být milosrdná, jednoduchá, efektivní a také více "dobrá" než pravda.

Lež se dá totiž poslouchat někdy lépe než pravdu. Chcete, aby Vám někdo řekl, že máte nevyléčitelnou nemoc nebo že je stále naděje, že se "jednou" najde lék? Lež má jednu velmi velkou výhodu oproti pravdě - tam se říkají věci tak, jak jsou. V případě lži si můžete vymyslet všechno možné. Můžete se nechat inspirovat tolika lidmi a situacemi, můžete ji vidět ve filmech, seriálech, v životě a také i u sebe samotných. Proč je nám lež tak blízká? Co nás vede říkat věci, kde si vědomě se záměrem oklamat druhého a získat výhodu?

Co tedy vlastně ta lež je? V podstatě je to tvrzení, o kterém zdroj dobře ví, že je nepravdivý a tvrdí, že pravdivý je. A to může buď tvrdit sobě nebo někomu jinému. Prakticky Vám tak dává lež výhodu nad druhým. Proč byste to dělali? No, protože pokud ji použijete, tak díky ní můžete něco získat. Něco, co by pravda nedokázala rychle obstarat nebo by to znamenalo vynaložit daleko větší úsilí než při použití lži. V některých případech může být v pozadí lži i vliv společnosti - prostě pokud se lže, tak se to může brát jako určitý "standard".

Lež totiž má mnoho různých verzí, pojďme se na některé z nich podívat.

Lež přímá je základ, ze kterého se odvíjejí ty ostatní - polopravdy, zamlčování, mlžení, milosrdná lež, obraná lež, sebeklam, ale také i lichotka. Tak, jak je lež krátké slovo, je velmi, velmi spletitá. Lež spojuje mnoho výrazů dohromady, je s nám dlouho a defacto jsme se se lži setkali všichni.

Se lží je tak dobré nakládat jako s někým, kdo je kolem nás, je těžké ji ignorovat, a navíc nás bude pokoušet. Proto bychom měli věnovat dost času tomu, jak s ní pracovat. Jak ji identifikovat, jak s ní vést dialog, jak ji odrazit, jak ji i přijmout i to, jak pomoct někomu, u koho je dlouhou dobu a nechce odejít. A kde jinde začít než u nás samotných.

Pokud byste měli čas a chvíli přemýšlet nad tím, co jste v životě zažili - v čem si lžete? O čem dobře víte, že není v souladu s Vašimi hodnotami, ale i přesto je s Vámi? Jak se Vám s takovou věci žije? Co Vám taková skutečnost říká? Čas na přemýšlení a pochopení toho, s čím vlastně jste spojeni je základní krok. Identifikovat a říct si, co to je. Je to chlácholení, že bude lépe? Jsou to sliby, že něco uděláte? Kolikrát jste slyšeli o tom, že někdo si dá po Vánocích "předsevzetí"? A kolikrát jste slyšeli, že už něco neuděláme? Už asi chápete, kam mířím.

Ale vraťme se zpět k tomu, kdy proběhla identifikace a uvědomění skutečnosti. To je skvělý základ, na který musí navázat to, co s tím budeme dělat. Krok uvědomění totiž je fajn udělat, ale ještě důležitější a zodpovědnější krok je rozhodnutí, co s tím uděláme. Co přesně změníme, jaké budou naše kroky. S každým krokem, kdy budeme dělat změny a místo lži budeme říkat pravdu, je skvělý postup ke změně. Udržet si to, i když nám to nepříjemné. I když to bude bolestné a může to znamenat konec vztahů (toxických). I přesto, že to bude stát mnoho sil, slz a nepříjemných situací, pořád to má smysl.

Mluvit pravdu je těžké. Myslet pravdivě je ještě těžší. Být s pravdou každý den může znamenat se vzdát několika lehce nabytých věcí, vztahů a někdy i postavení. Pro někoho to může být výzva, které se budou bát. Pro někoho to může být až tak velký balvan, se kterých se jim nebude chtít hnout. Ale stejně, jako v příběhu o hnoji před dveřmi, který se tam najednou objeví - buď s ním budeme něco dělat, zapotíme se, budeme řešit co s ním nebo se rozhodneme, že si ho budeme strkat do kapes a učit se s ním žít, dokud nám nebude tolik smrdět. To rozhodnutí je na nás.

Přeji Vám všem, abyste dokázali se lží pracovat, identifikovat ji, najít způsob, jak ji odhalit a udělat rozhodnutí, které povedou k tomu, abychom si říkali pravdu. Tak dlouho, dokud bude pravda naprostou samozřejmostí, hodnotou a způsobem, jak žít svůj život.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč