Konzistence

V dnešní době je super najít rychlý impuls, vtáhnout se do něj a pak se jím nechat inspirovat. Nebo najít jiný impuls. A co třeba, kdyby se ještě dalo udělat toto? Často se setkávám se situací, kdy je dobře vytyčená cesta, jde se po ní. V rámci času se postupně věci dějí, jen jim to časem trvá déle a déle, než se věci stanou. Objevují se výzvy, překážky a spousta různých situací, které všechno zpomalují a oddalují. Začíná se nám líbit xxx dalších věcí, kde se člověk dokáže zabavit, zažít krásné chvíle, odpočinout si, aby na konci došel k tomu, že původní záměr se nepodařilo ještě mít tam, kde jsme ho chtěli.

V těchto chvílích se nám může stát, že některé věci dostanou jinou prioritu, musí počkat nebo se prostě odloží. Protože jsou tady jiné věci - lepší a takové, které nás baví stejně jako ta původní myšlenka. A jsou tady další a další věci, které nás baví. No a než se nadějeme, tak najednou těch věcí je spousta a abychom všechno dokázali dělat tak, jak nás to baví, tak nám nestačí 24 hodin. "Vždyť mě to baví!", "Mě se to daří a líbí", "Tohle prostě chci dělat!" a další názory se objevují. A co když už má najednou vše prioritu a všemu se chceme věnovat stejně? Co když nám prioritizace už nepomáhá?

A tak si můžeme položit otázku - jak můžu posílit to, že dělám věci pravidelně? Abych opravdu byl schopný dodávat to, co jsem si na začátku vytyčil(a), že chci dělat? S pravidelností se totiž postupně buduje tzv. návyk. Tělo a člověk si navykne na to, že určitou věc bude dělat v určitý čas a určitou dobu. A toto se týká úplně všeho - od pravidelného spánku, po čištění zůbů, meditaci, cvičení, pravidelný obsah, čas sám na sebe, čas na přátele, čas na koníčky, dobu, kdy budu pracovat na tom, co mě baví, ale i dobu, kdy nebudu dělat nic a jen odpočívat.

Jak tedy tohle vše zvládnout? Jak si udržet nit? To je velmi individuální a pro každého jiné, nicméně je tam jedna společná věc - a tím jsme my. Kdo jiný by měl si říct, že v daný čas bude dělat tu danou činnost? A tak začíná hledání. Hledání toho, co nás při té dané činnosti drží, co nám to dává. Jak to vypadá, když tu danou věc děláme, jaký je to pocit. Co při tom zažíváme? Pokud tam vyvstanou nějaké překážky, jak jsme si s nimi poradili. Když se opravdu dokážeme v tu danou chvíli soustředit, co jsme pro to udělali? Komu jsme o tom řekli? Jaká opatření jsme udělali, abychom byli nerušeni. Nebo naopak co musíme udělat proto, abychom měli čas jen pro sebe? Kdy tu danou věc můžeme dělat?

A můžeme jít i dál. Co mi pomáhá se udržet při té aktivitě? Uvědomit si, proč jsem to začal(a) dělat a co byl ten první impuls. Takový rozbor všeho, co jsem si na začátku řekl(a), že chci v té dané věci mít. Sepsat, podívat se na to, přemýšlet kde jsem teď a kam to celé směřuje. Častokrát se stane, že jsme příliš inspirováni lidmi, kteří to dělají dlouhou dobu a mají super výsledky, kdežto my jsme na začátku. A tak nás to nutí dělat věci rychle, lépe, jinak, za cenu toho, že tomu nedáváme to, co jsme tomu dávali na začátku. Jen, aby byly výsledky. Jen, aby se to dalo udělat co nejdříve. Jen aby to už bylo hotové. Tady se vede velký boj kvantita vs. kvalita.

V těchto chvílích je to jen a jen na nás. Jak my, lidé, dokážeme věci dodržet. Jak dokážeme v tom, co děláme, najít pravidelnost, konzistenci. Udělat si třeba i analýzu toho, jaké bloky si stavím, které mi boří moji konzistenci. Pojmenovat si je a uvědomit si je. Co to opravdu je, co mi brání se držet v pravidelnosti a v tom, co chci dělat? Jsme to my sami? Jsou to jiné návyky? Jsou to situace, do kterých se dostáváme náhodou nebo nějakou akcí? A jaká ta akce je? Dokázal se na výsledky dívat jako na dlouhodobou trať. Něco, kde k mistrovství vede cesta přes zkušenosti, přes chyby, přes pády a neúspěchy. Tam, kde se to bude vypadat, že je to na dlouho, tam, kde se výsledky budou objevovat postupně a pomalu, tak to začíná mít smysl. Tam, kde malé věci se začnou spojovat v něco velkého, kde naše touha a vášeň se spojí v energii, tam jsou věci v pořádku. Tam jsme lidé, tam jsme díky tomu, co jsme zažili a díky sami sobě. Tam mají všechny věci smysl a zapadají do sebe, jako správné klíče do zámků.

Přeji Vám to, abyste na své cestě vydrželi, dokázali najít způsob, jak dělat věci tak, jak jste si to naplánovali a tím mohli jít ke svému cíli.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč.