Hořká sladkost

Ten pocit, ten, který Vám nechá v puse takovou příchuť. Dr. Jekylla a Mr. Hyde. Jak se to ve Vás mele, když se dvě situace ve Vás míchají. Jako takový míchaný nápoj, ve kterém se po napití nejdříve rozprostře příjemný pocit a poté se Vám zkřiví úsměv. I toto se objevuje v našich životech, i tento stav můžeme zažít. Co s ním? Jak s touto situací naložit a co nám může pomoct?

Pocit sladké hořkosti - dvě situace, které jsou si tak rozdílné, a přitom jsme to my, kdo je spojuje dohromady. Naše uvědomění dvou situací, z nichž jedna je krásná, příjemná a máte z ní radost a do toho druhá, ve které je Vám na nic, je Vám smutno nebo je to prostě celé špatně.

Který z těch dvou pocitů u Vás bude převládat? Budete se víc snažit potlačit ten špatný a víc si užit ten lepší? Nebo naopak si uvědomit i tu špatnou, soustředit se na její řešení a až pak se věnovat té příjemné? A co když se navzájem vylučují? Co když ta špatná má moc totálně zahltit tu dobrou?

V naší hlavě tak probíhá souboj o to, jak se s tím vypořádáme. Protože na jednu stranu chceme dávat více energie té krásné, té dobré, té úžasné, to krásné. Jenže i přes to, že ta situace Vám dává ten hřejivý pocit, tak máte stále tam někde vzadu. I když si říkáme, že tomu ten čas dáme a že nejdříve chceme mít jen to krásné, ten pocit tam pořád je. Víme, že tomu neutečeme. A když už vše vypadá, že jsme na to zapomněli, zjistíme, že si tu špatnou situaci stále držíme v hlavě.

Tak co s tím? Jak si tento pocit nejen uvědomit, ale i jej zpracovat tak, abychom zvládli to zlé a mohli se plně soustředit na to dobré? Čas máme jen jeden a čím víc budeme řešit to zlé, tím méně času nám pak zbyde pro to dobré že? A je to skutečně tak? Co když nás to bude stát mnoho energie, až nám na to dobré nezbyde energie. Velké dilema.

I v této situaci můžeme požádat o pomoc, můžeme naslouchat, můžeme se nadechnout a přijmout situaci tak, jak je. Můžeme se i podívat sami na sebe, uvědomit si, proč ta situace nastala a jak se ke mně dostala. Toto uvědomění situace je první krok. Udělat si takovou malou vnitřní očistu.

Ony ty situace se stávají kvůli něčemu, co je s námi spojeno. Pokud věříte na náhody, tak tomu i tak můžete říkat. Ve všech ostatních případech jsou to situace, do kterých jsme se dostali něčím, co jsme udělali...nebo neudělali. Následky našich činů, ať už jsou jakékoliv, u nás budou. Možná se objeví až po nějaké době, ale objeví se. Takže...z čeho ta situace vyvstala? Zkuste chvíli přemýšlet, jakým způsobem se tato situace k Vám dostala.

Důležité kroky jsou se umět zastavit a reflektovat to, co se stalo, čím se to stalo. Pokud už toto je, tak si říct, zda se to stalo poprvé či zda jsme už něco takového někdy zažili. Může to být situace této podobná. Může to být situace, ve které jsme jsme byli v roli pozorovatele. Každopádně říct si, co nám v podobné situaci pomáhá a co např. pomohlo minule danou situaci vyřešit, je také k dobru. Jakákoliv zkušenost, i ta dobrá, je velmi důležitá. Může nám říct, čeho se vyvarovat nebo naopak co dělat.

Ano, ten pocit je nepříjemný. Ano, ta situace je nepříjemná. Ano, stává se to. A ano, pokud s tím nic neuděláme, nikdo to za nás neudělá. Protože i když požádáme o pomoc, to, co tu situaci změní nakonec, jsou naše kroky. To, co proto uděláme my. I když nám někdo může pomoci, to, co s tou pomocí uděláme je to nejdůležitější. V životě mohou přijít i situace, kdy s pomocí budeme stále bloudit a hledat, jak to vyřešit. Řešení jsou skryté v nás. Někdy je to změna, kterou musíme udělat. Někdy je to krok, který musíme vyjít vstříc.

Přeji Vám všem, abyste ve svých hořko-sladkých situacích byli schopni najít tu správnou cestu. Takovou, která sice může znamenat, že budeme v pár věcech snížit své nároky, naslouchat, zastavit se, uvědomit si něco důležitého nebo jen se podívat na věc jiným pohledem.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč