Harmonie

Líbezná slova, líbezný tón, pocit toho, že se nám něco líbí, zní nám to, ale také to, že my lidé v souladu, souzvuku či souznění posouváme neustále dál a dál. Přemýšleli jste někdy, jak spolu souvisí to, když nám něco zní hezky a zároveň se to i dobře poslouchá? Jak se pojem, hojně používaný v muzice, dostal až do stavu, kde ho lidstvo samo začalo používat jako pojem v životě? Ano, harmonie, stav, ve kterém se nachází nejen muzikant, ale i člověk jako takový.

Co by se stalo, kdybychom my, jako lidé, vydávali zvuk, kterému by nikdo nerozuměl? A co hůř, kdyby se taková kakofonie zvuků rozléhala napříč světem a lidé by místo domluvy a pochopení nebyli schopni se domluvit? Naše schopnost se naučit mezi sebou mluvit, byť s rozdílem toho, že nás lehce omezuje jazyk, nám dodává možnosti po celém světě. Naproti tomu, pokud se nebudeme schopni na sebe naladit, pochopit se, vyjít si vstříc a přemýšlet nad druhými, tak nám často ani stejný jazyk nepomůže. Můžeme se tak dostat do stavu, kdy dva mluví stejnou řečí, ale nerozumí si - nejsou na sebe naladěni - jsou v disharmonii.

Jak to souvisí s námi? Co by se mohlo stát, pokud ve svém životě budeme mít prvky a okamžiky, které spolu nedokáží fungovat? A jak můžeme žít náš život ve chvíli, kdy se my sami hledáme a přemýšlíme, jak to všechno udělat, aby to fungovalo? Kde můžeme harmonii hledat a jak jí docílit?

Mnoho otázek, mnoho témat na zamyšlení. Pojďme si to vzít hezky po pořádku - jak souvisí harmonie s námi? Někdo řekne, že se skrývá ve vnitřním poznání. Někdo má svůj život tak postavený, aby vše, co dělá, mělo smysl. Pro příklad - děláme během dne vše tak, abychom na jejím konci měli opravdu dobrý pocit, že vše jsme dnes udělali tak, jak jsme chtěli? Co se nám povedlo a co naopak ne? Je náš vnitřní soulad s tím, co děláme tak, jak jej opravdu chceme? Můžeme se na sebe podívat každý den do zrcadla a říct si zcela upřímně, že jsme dnes měli dobrý pocit ze všeho? Věnovali jsme se dostatečně sobě? Svým blízkým? Přátelům, kolegům, rodině?

Život nám dává možnosti - takové, ve kterých si můžeme zvolit, co ještě zvládneme a co už je na úkor něčeho, kde se věci rozpadají. Kde se pálí mosty, rozbíjí ledy apod. Má to, co dočinění s tím, že se rozhodujeme. Ať už nad základními věcmi nebo nad tím, co v danou chvíli uděláme. Bereme při rozhodování v potaz i následky takových činů? Jak se v nás poté podepíše, když zapomeneme na slib nebo když místo času stráveným s blízkými, se věnujeme něčemu úplně jinému?

Možná se budeme často ptát sami sebe, jak tedy dosáhnout harmonie, tak, abychom žili život a zároveň do něj zahrnuli to, co opravdu chceme. Nu, to může být stejně těžké jako jednoduché. Na konci vždy bude náš pocit, ale i skutky, které budeme dělat. Čím větší je náš okruh, ve kterém se pohybujeme, pak s tím i roste naše zodpovědnost na udržení takového kruhu. My sami si určujeme, komu budeme dávat nás čas, jakým způsobem a kdy. Pouze na nás a našem rozhodnutí záleží, jak moc se zavážeme sobě a ostatním. Dokážeme-li říct zcela upřímně, že v našem životě je dost místa jak pro nás samotné, pro to, co nás baví a pro ty, na kterých nám záleží, pak jsme na dobré cestě se dostat do stavu harmonie.

Ano, mohou být situace, ve kterých se nám něco nepodaří nebo na něco zapomeneme. Chybovat je lidské a patří k nám, do našich životů. V harmonii chyby používáme k tomu, abychom zjistili, co příště udělat jinak. Naladit se na sebe, poslouchat své tělo, mít čas na sebe a ostatní. Jasně, že život nám nabídne nespočet překážek a rozhodnutí, která budeme dělat. A ano, některá z nich nás mohou posunout dál, než jak bychom chtěli. Umění harmonie je v tom, že neustále ladíme náš nástroj - sami sebe - k lepšímu souznění, k lepší synchronizaci, k výslednému stavu, kdy nám to vše krásně zní. Nástroj, který k tomu používáme - naši vnitřní ladičku - naši mysl. Ta nám umožní sladit to, co děláme s tím, jak přemýšlíme. Díky vzájemné koordinaci činů a myšlení se tak dostaneme tam, kde nám bude dobře, vědomě budeme pracovat s informacemi a zároveň si pomáhat.

Přeji Vám všem, abyste na cestě k harmonii měli každý svůj den blíž a blíž tomuto cíli. Tak, abyste sami se sebou a s lidmi kolem sebe dokázali najít balanc v dnešním hektickém a rychlém světě.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč