Dluhy

Jsou kolem nás, nosíme je v sobě, prakticky se s nimi už narodíme. Některé si neseme celý svůj život, některé si postupně přibíráme do života a zase se jich zbavujeme. Mohou být materiální, skutkové a pro některé s z nich nemáme ani správný název. Objeví se i takové, které zdědíme nebo naopak se díky nim dostaneme do různých situací. Do některých se dostaneme plánovanými kroky s našim vlastním rozhodnutím, ale některé na nás čekají s překvapením, které se nám moc líbit nebude. Řeč je o dluzích – těch, které jsou s námi, provázejí náš život a některé z nich si bereme i do svého hrobu.

Mít dluhy je dnes vcelku běžná věc. Vidíme je všude kolem sebe – ve státě, ve kterém žijeme, ve městě, kde bydlíme, u lidí kolem nás, u přátel, se kterými pracujeme, v rodině, ve které vyrůstáme. Máme své účtu v bankovních institucích, používáme jejich karty, tvoříme si dluh, abychom jej pak mohli splatit a když se objeví problém, většinou hrozně narazíme. Investujeme do něčeho, čemu věříme, že se nám vrátí a občas se nám stane, že se to tak úplně nedaří.

Jak to tedy na nás působí? Obecně by se dalo říct, že čím větší dluhy, tím víc nám to omezuje myšlení na jiné věci. Osoby s vysokými dluhy mohou začít vnímat svoji identitu skrze socioekonomickou prisma, což může mít zásadní dopad na jejich mentální stav. Stigma spojené s dluhy může tedy tvořit začarovaný kruh, kde psychické zdraví trpí nejen kvůli samotné finanční situaci, ale i kvůli vnějším tlakům a hodnotícím pohledům. Navíc se dluhy mohou stát dlouhodobým stresovým faktorem. V neustálém zápolení nad myšlenkami, jak to uděláme, abychom nepřišili o všechno a zároveň zajistili si všechny potřeby tak, jak chceme, můžeme den za dnem pod tlakem na to, abychom to zvládli. A tak jedeme v neustálém závodě hru, která nemá konec a cíl se nám jen vzdaluje.

Ať už stojíme před rozhodnutím, zda jít do dluhu nebo se s ním nějakým způsobem vypořádat, neodkládejme to. Čím více bude daná situace hnít, schovávat se a my ji budeme přehlížet, tím to bude horší a horší. Každý den, kdy se bude daná situace oddalovat, bude dluh narůstat. Nemusí jen tím, že se bude rozšiřovat, ale tím, že nám bude neustále ležet v hlavě. Pomalu, ale čím dál víc se bude připomínat, že tady je. Že není vyřešený a stále se bude vracet do naší mysli. Bude nás nahlodávat a dokud nebude dluh vyrovnaný, nebudeme to my.

Dluhy jsou ale i jiné než materiální. Dlužit můžeme i skutek, protislužbu nebo jen dobrý skutek, kterým nás někdo potěšil. Pokud nám někdo pomůže nebo podpoří, jsme mu kromě slov díků zavázaní. Čím více budeme schopni dávat a vracet, tím více budeme lidmi. Samozřejmě, že zde bychom měli být ideálně v rovnováze. Ano, můžeme více dávat, až se prakticky rozdat, ale pak co zbude pro nás samotné? Pokud budeme díky někomu růst a rozvíjet se, poté je na nás toto vrátit zpět a pokud se nám podaří to, co jsme získali ještě rozšířit a předat dál, tak splatím svůj dluh několikanásobně.

Pamatujme, že vše, co máme jsme získali nebo nám bylo dáno. Ať už našimi rodiči nebo těmi, kdo nás vychovávali. Závazky máme nejen k tomu, co jsme získali a jak jsme to získali. Máme ale i závazky ke svému tělu, ke své mysli. Díky našemu tělu jsme tam, kde jsme. Jsme mu zavázaní za každý den, kdy žijeme a kdy ještě budeme žít. Díky našemu tělu odoláváme tomu, co na nás čeká každý den ve světě. Díky naší mysli zvládneme nápor každodenních úkolů a výzev tak, abychom mohli zase dál dávat radost, pomáhat a děkovat za to, že jsme tady. Tento dluh budeme vracet každý den a je jen na nás, jak moc veliký ten dluh to bude. Pokud se o své tělo budeme starat, dávat mu vše dobré a spolupracovat, pak nám bude sloužit celý náš život. Každý zářez bude potřeba ošetřit, každou ránu nechat zahojit a pro další výzvy se nachystat.

A nakonec ještě pár slov o vztazích. Dluhy ve vztazích mohou sloužit k upevnění pouta mezi partnery, ale pozor na závislost. Řešení a překonání přináší možnost hlubšího porozumění, budování resilience a vytváření odolnějšího partnerství. Je však důležité nezapomínat na individuální pohledy a potřeby každého partnera, abychom vytvořili vyvážený a zdravý vztah. Otevřenost, empatie a trpělivost jsou klíčové v procesu řešení dluhů ve vztazích. Jakmile budeme místo potřeb toho druhého upřednostňovat ty druhé a naopak, budeme ve stále nejednotě. Zdravý poměř umožní, že nebudeme mít dluhy jeden k druhému, ale budeme společně těžit z toho, že si pomáháme.

Přeji vám, abyste na své cestě životem přemýšleli o svých dlužnících a dlužnicím. Buďte vděční za všechny ty, kteří vám pomáhají, a buďte ochotní vrátit tuto laskavost zpět do světa. Dluhy nejsou vždy jen břemenem, ale také příležitostí pro růst a vzájemné propojení.

            Váš Jiří Slováček – Srdcový Kouč