Bolest

Občas nás to může bolet. Změna nás může bolet, ztráta nás může bolet. Posunovat naše limity, udělat další krok, přivést život na svět, rozloučit se životem, prohrát sázku anebo jen zjistit jeden den, že jste zůstali na své cestě sami

Skrze bolest můžeme vnímat to, jak se chováme a jak reagujeme na některé události. Díky tomu, že si dokážeme zapamatovat např. to, že plotna nebo kopřiva pálí, či, že ostré hrany mají tendenci nás pořezat, popř. že pád na zem je nebezpečný, jsme obezřetnější, vyvarujeme se stejné chybě 2x a je v našem zájmu se bolesti vyhnout. Zažít, ale pokud možno jen jednou.

Bolest je symbolem. Může nám naznačit, že je potřeba něco dělat. Pokud je to fyzická bolest, tak zamezit jejímu dalšímu trvání (odpočinout si, vzít si léky, léčit, najít pomoc apod.). Co nám může bolest, ale také přinést je uvědomění, že je potřeba něco udělat. Prvním krokem je přijetí samotné bolesti, uvědomit si, že přichází s nějakým záměrem a snažit se ji pochopit. Místo úniku ji dál plnou pozornost, procítit ji a uvědomit si, co a jak se děje.

Je známo, že s bolestí, kterou známe a víme, co a jak nám působí jsme schopni se lépe snášet. Jakmile je to něco nového, s čím jsme se ještě nesetkali, tak na nás působí mnohem více - nevíme, co od ní můžeme očekávat a jak na nás bude působit. Navíc můžeme známou bolest vnímat u někoho v našem okolí - u rodičů, sourozenců apod. Získáme tak více povědomí - víme, jak taková bolest projeví, jak dlouho trvá, kdy se dostaví a jak se s ní co nejlépe vypořádat.

A teď, co psychická bolest? Dá se to samé použít pro situace, ve kterých se setkáváme a místo fyzické bolesti nám způsobují bolest "v hlavě"? Pro některé z nás to může znamenat to, že špatně spí, nemá chuť k jídlu, je emociálně "labilní" nebo jen to, že nevidí v sobě samotném žádný důvod dál pokračovat.

To, jakou bolest si nosíme v sobě nás, určuje, co budeme dělat, jak budeme myslet, nad čím budeme přemýšlet a jak v nás postupně bude růst to, co nám způsobuje bolest. Ať už je důvodem zážitek, který nás citově zasáhl a ovlivnil nás nebo situace, ve které se stalo něco, co jsme nečekali a ovlivnilo nás to. To, co pak budeme dělat záleží, jak s danou situací budeme pracovat. Od počátku, kdy nás to zasáhlo a zastavilo ve všem, co děláme, přes stav, kdy si budeme pokládat otázky proč my, přes zlobu a odpor vůči tomu, co se děje, až po usmíření se s danou situací, přijetí, poučení a zkušeností, abychom mohli pokračovat dál.

Jsou situace, které období od začátku až po její konec trvá velmi, velmi dlouho. Některé naše bolesti si sebou vlečeme velmi dlouhou dobu, někdy i celý život. S bolestí se tak potýkáme v určitých přestávkách tak dlouho, dokud si na ni nezvykneme a ani nám už nepřijde, že nás to bolí. I když je stále s námi, ovlivňuje nás a stále si v sobě nosíme to, že něco s námi není v pořádku.

Řešení je v nás samotných. Nosíme si je spolu v sobě, každý den, každou noc. Čeká na nás, v nás samotných - tam, kde jsme sami se sebou a tam, kde jsme ochotni se jí zabývat. Tam, kde leží naše uvědomění bolesti a přijetí, se otevírá brána pro její cestu z našeho života. Pokud se bolest i nadále v nás nachází, požádat o pomoc je také další krok, který nám umožní si bolest u uvědomit, popsat, přijmout a nechat ji odejít.

Skrze nepříjemný prožitek si uvědomíme mnoho věcí - náš práh bolesti, zdroj bolesti, co vydržíte, co se vlastně stalo a děje. Jak bychom jinak věděli, zda něco je v pořádku a něco ne. To, co bolí něco znamená - může to znamenat, že musíme něco zkusit jinak a lépe. Taky to může znamenat, že nám něco chybí nebo jsme na něco zapomněli. Každopádně je to první indicie, kterou je dobré pečlivě zkoumat, přemýšlet, co se nám snaží říct a snažit se ji vyluštit.

Přeji Vám všem, abyste s bolestí ve Vašem životě dokázali najít smír a pochopení. Takové, kde Vám bolest ukáže Vaši další cestu, tam, kde se můžete dál posouvat, růst a také pochopit, co se vlastně děje. Díky ní se můžete naučit, jak příště takovou situaci zvládnout a najít cestu ven rychleji než kdy předtím.

Váš Jirka Slováček - Srdcový Kouč