Bilancování

Vánoce jsou časem, kdy se svět zpomaluje a kolem nás zavládne zvláštní klid. Ulice zdobí světélka, vůně cukroví se line domovy a my se tak nějak automaticky ladíme na vlnu nostalgie. Proč? Možná proto, že tento sváteční čas přímo vybízí k zastavení. Je to jako by nás samotné roční období volalo: "Zpomal a podívej se zpět." A právě v tom se skrývá kouzlo bilancování. Vánoční klid nám připomíná, že život nemusí být neustálým během. Někdy je třeba jen zůstat na místě a dívat se, jak se svět kolem nás pohybuje.

Bilancování. Možná to slovo zní trošku nudně, třeba jako povinnost uzavřít roční účetnictví. Ale zkuste si to představit jinak. Co kdyby to byl spíše takový intimní rozhovor, který vedete sami se sebou? Žádná kritika, žádné hodnocení. Jen upřímné zamyšlení. Sednete si do křesla s hrnkem horkého čaje nebo svařáku, zapálíte si svíčku a necháte myšlenky plynout. Jaký byl tenhle rok? Co mi přinesl? Co mi vzal? Co jsem se naučil/a? Je to chvíle, kdy si dovolíme být k sobě laskaví a dát si prostor ocenit vše, co jsme prožili. Když si tuto chvíli vytvoříme, můžeme objevit nečekané odpovědi, které nám unikají v každodenním spěchu. Možná je to chvíle, kdy si poprvé všimneme, jak moc jsme během roku vyrostli.

Začněte tím, co se podařilo. Každý má v životě alespoň nějaký malý úspěch, který stojí za zmínku. Možná jste konečně dokončili dlouho odkládaný projekt v práci, nebo jste prostě jen začali pravidelně chodit na procházky. Možná jste si osvojili novou dovednost, zvládli obtížný rozhovor nebo pomohli někomu ve svém okolí. Tyhle momenty nejsou malicherné. Jsou to stavební kameny naší spokojenosti. Napište si je. Klidně na papír. Vidět je před sebou má uspokojivý efekt. A co víc – mohou vás inspirovat k tomu, abyste si příští rok stanovili další milníky. Každý úspěch, i ten zdánlivě nepatrný, je krokem vpřed. Uvědomění si těchto kroků je cestou k pocitu naplnění a radosti z toho, co všechno jsme dokázali.

Pak přichází ta těžší část – pohled na to, co se nepovedlo. Ale zkuste na to jít jinak. Místo toho, abyste si říkali: "Tohle jsem pokazil/a," zkuste se zeptat: "Co mi tahle situace chtěla říct?" Možná jste si stanovili cíl, který byl příliš náročný, nebo jste prostě neměli dostatek energie. To nevadí. Každá zkušenost nás něco učí. Možná právě tohle poznání je víc než jakýkoli úspěch. Někdy je třeba uznat, že všechny cesty nejsou určené pro nás. Ale právě ty slepé uličky nám často ukážou ten správný směr. Důležité je nevzdávat se a hledat způsoby, jak jít dál. Přijetí vlastních nedokonalostí nás učí větší empatii k sobě samým i k ostatním.

Když už jste si prošli velké momenty, zaměřte se na drobnosti. Zkuste si vzpomenout na chvíle, které se možná zdály během roku banální, ale když je teď zpět v hlavě rozeberete, zjistíte, jak moc byly důležité. Možná to byl ten okamžik, kdy jste viděli světlo ranního slunce na okenní tabuli a cítili jste vděčnost, že jste naživu. Možná to byl spontánní smích s přáteli. Právě tyto chvíle tvoří celek našeho života. A nejen to – jsou to okamžiky, které v nás zůstávají dlouho po tom, co zmizí z paměti detaily každodenního shonu. Pokud se naučíme tyto drobnosti více ocenit, objevení radosti v každodenním životě bude mnohem snazší. Právě takové chvíle vytvářejí spojení mezi našimi prožitky a hlubší vděčností.

A co dál? Po bilancování následuje příležitost tvořit. Nepřistupujte k novému roku s pocitem, že musíte dosáhnout všeho najednou. Vyberte si třeba jen jednu věc, která je pro vás opravdu důležitá. Můžete se rozhodnout, že budete víc naslouchat svým blízkým. Nebo že budete každý den trávit alespoň pět minut meditací. Ať je to cokoli, ať je to smysluplné. Protože právě malé změny často vedou k těm největším posunům. Zamyslete se, co byste chtěli cítit za rok v tuto dobu. Možná je to spokojenost, klid, radost z dosaženého. Vytvořte si plán, který vás k tomu povede. Plánování budoucnosti nám dává smysl a naději, ale zároveň nám připomíná, že cesta je stejně důležitá jako cíl.

Vánoce nám učí, že život není jen o spěchu a dosažení cílů, ale i o zastavení, zamyšlení a uvědomění, co je pro nás opravdu důležité. Dovolte si během tohoto svátečního času zpomalit, ponořit se do sebe a objevit kouzlo vděčnosti. Možná právě v tomto procesu najdete odpovědi na otázky, které jste si dosud ani nepoložili. A nezapomeňte – každý okamžik může být příležitostí k novému začátku. Možná právě tento rok bude tím nejlepším, který jste kdy prožili. Stačí si to dovolit.

A co radost z přítomnosti? Ta je často tím největším darem, který si můžeme dát. Když se zaměříme na to, co máme teď a tady, najdeme nečekanou krásu. Vánoce jsou časem, kdy si můžeme připomenout, že i malé věci mají obrovský význam – obejmutí milované osoby, chuť prvního kousku vánočky nebo jen ticho při pohledu na zasněženou krajinu. Tyto okamžiky jsou křehké, ale právě v jejich křehkosti se skrývá jejich síla. Přítomnost nás učí být skutečně živí.

Na závěr si dovolte něco nečekaného. Co kdybyste si letos stanovili cíl, který není založený na výsledku, ale na procesu? Třeba se rozhodnete, že každý měsíc uděláte něco, co vás vždycky lákalo, ale báli jste se to zkusit. Nebo si dáte za úkol být více k sobě laskaví. Protože právě laskavost – k sobě i k ostatním – je základem života, který je naplněný radostí a smyslem. Vánoční bilancování může být začátkem cesty, na které objevíte nové možnosti a sami sebe.

Přeji vám všem, abyste na své cestě životem našli okamžiky, které vás naplní radostí a vnitřním klidem. Ať dokážete zpomalit, když je třeba, a uvědomit si, co je opravdu důležité. Nezapomínejte ocenit vše, co vás potkalo, ať už to byly výzvy, které vás posílily, nebo radosti, které vám připomněly, proč stojí za to jít dál. Ať je nadcházející rok příležitostí pro nové začátky, odvahu k objevování a sílu jít za tím, co vás činí šťastnými.

Váš Jiří Slováček – Srdcový Kouč