Slovo, které mě nahlodalo už před pár lety a dodnes je semnou každé ráno. Díky, za každé nové ráno. Je to symbol vděčnosti, který mě provází už třetím rokem. Vděčnost za to, že se ráno můžu probudit, že mám teď u sebe další den plný nových zážitků a situací, které díky vděčnosti získávají další rozměr.
Někdy by se tak jednoduchá věc, jako je pomoc, mohla zdát velmi těžká. Proč? Protože občas bývá i umění si o pomoc říct. Ano, umění. Spousta věcí nám může bránit se dostat do pozice, kde si dokážeme říct o pomoc. Přitom je to něco, co nám může zachránit život nebo vyřešit situaci, ve které se už dlouho točíte....
Fungují? Nefungují? Přejeme si něco? Jak to máme vlastním s tím, na co myslíme, co říkáme, a to nejen o sobě, ale i o ostatních? Přání jsou velmi specifické téma. V rozhovorech, které vedeme, se objevují. Někdy zcela vědomě, občas nevědomě a občas nás zastaví a donutí přemýšlet. Jak taková přání fungují? Kde se berou? A mají...
Pro někoho je to lidská slabost a pro někoho to může znamenat všechno. Naděje je jedna ze stavů mysli, ve které se mísí několik věcí. Víra v dobrý výsledek, optimismus do budoucna, vize v dobrý výsledek, cíl. Naděje se několikrát objevila v názvu filmu, dost často se používala v bezvýchodných situacích nebo v situacích, kdy se zdálo,...
Klademe si je. Jsou s námi a pořád se objevují. Otázky. Jakékoliv. Zkuste si vzpomenout, kolikrát jste se sami sebe zeptali otázek? A jaké otázky to byly? Jak vlastně otázky dokážou měnit a formulovat nás? A věci nebo okolnosti, které se nám objevují v životě? Kde se vlastně berou? Co nám přinášejí? Můžeme z nich vyčíst něco důležitého?
Je to zvláštní bod. Situace. Pocit. Zamotaný kruh. Pořád na stejném místě. Nemůžu udělat krok. Ani tam, ani zpátky. Znáte ten pocit? Víte, o co se jedná? A jak se v tom vlastně my, cítíme? Když jsem přemýšlel kdy naposledy se mi něco takového stalo, tak si dokážu vybavit tolik různých situací...kdy jsem vážně jen...
Dnes tady máme jedno veselé a velmi milé téma - a tím je příjemný pocit, který Vám dodá tak malá věc, jako je radost. Radost ze všeho, co se nám podaří, díky čemu se cítíme spokojeně a co nám dává ten pocit, že věci mají smysl.
S koncem roku, ale i s tím, jak se věcí mění se člověk dostane čas od času k tomu, že v rámci změny se dostaví jedna skutečnost do našeho života a tím je rozloučení. Chtěl bych se dnes věnovat rozloučení ve dvou různých situacích - rozloučení plánované a rozloučení překvapivé
V našem životě se často můžeme setkat s tím, že věci mají jasně dané své názvy. Tato věc má své přesné jméno (tužka), podle které je dokážeme naprosto jasně identifikovat. A jak tomu je, když máme říct, jaké máme pocity nebo co přesně opravdu chceme?
A pak už šlo vše samo. Najednou jsem věděl, že to, co dělám, je správné. Že to dává smysl. Že mé rozhodnutí bylo správné. Cítil jsem to. Vnímal jsem, že v tu chvíli jsem napojený na to, co chci dělat, a tak to je správně.
