Aneb úsilí nebo snaha o vzdělání. V rámci tohoto se můžeme věnovat všemu, co dnes a denně používáme v každodenním životě. Člověk se učí celý svůj život - studuje co to znamená být čestný, na co je humor, jak a kdy použít vtip (nejen ho umět říct, ale se mu i zasmát), co to znamená být štědrý, pomoct bližnímu svému,...
Hlavně to dnes musím udělat. Dnes to musí být hotové. Včera bylo pozdě! Pospěš si, ať to stihneme. Kde se loudáš? Trvá Ti to! Jak dlouho ještě budu čekat? Jdeš pozdě... Co Vám tyto otázky připomínají? Kdy jste naposledy něco takového slyšeli? Pospíchání, spěch, rychlost, nároky, krize, nutnost, podmínky, čas...a když to nedáme včas, tak je to...
Tak jako nikdy předtím je tady s námi. Kromě soucity, překvapení, agrese, viny se objevuje smutek. Naše nálada, naše emoce jsou reakcí na aktuální události, které se nás nepříznivě dotýká. Ať už jsou to naši blízcí, známí, kamarádi, kolegové, členové rodiny nebo kdokoliv, koho známe a máme smutek nad tím, co se aktuálně děje. Smutek je také jednou...
Vidět věci tak, že se na ně podíváme i jinak než svým zrakem. Vidět věci tak, že si je uvědomíme jiným způsobem. Na chvíli se zastavit, poslouchat a zjistit, že jsou věci, které dokážeme cítit, vnímat, a přitom se na ně nemusíme nutně dívat.
Co kdyby Vám někdo řekl, že nejsou věci tak, jak vypadají? Co kdyby Vám někdo místa jednoho obrázku, ve kterém vidíte stísněnost a omezení, uviděli příležitost? Co když místo toho, abyste pracovali s obavami a očekáváním, byste pracovali s možnostmi a s energií. A k tomu všemu stačí udělat jedno, jednoduchou věc - vykročit.
Žít svůj život v hojnosti, v tom, že máme ve svém životě všeho dostatek a také nadbytek. Protože jsme si to dovolili, a protože jsme se rozhodli, že budeme žit svůj život v tomto nastavení. Tak, že si můžeme každý den říct o sobě, že jsme převzali zodpovědnost za svůj život, že tvoříme a díky našemu úsilí a lásce jsme...
Když se v nás rozvine strach, nejistota z něčeho, co teprve přijde, objeví se u nás obavy. Emoce, která přepokládá, že se brzy něco stane, že to dobré není, a naopak to může být ještě horší, než si dokážeme představit. Pokud by se něco špatného mohlo stát, tak se to určitě stane. A pokud by to mohlo...
Všimli jste si někdy toho, kolik toho my, lidé, vydržíme? Kolika věcem jsme v každodenním životě vystaveni, a i přesto pořád najdeme sílu jít dál? A to ať už po stránce fyzické nebo psychické. Naše tělo a naše mysl je náš nejúčinnější obranný faktor a společně tak tvoří naši odolnost. Je to schopnost nás obstát v podmínkách, které nás vystaví...
Aneb také komunita, uskupení, moderněji parta či ještě víc moderněji bublina. Uskupení lidí, kteří společně sdílejí myšlenku, názorově jsou si velmi podobní, jejich myšlení je okolo společného zájmu a místo kritiky jeden na druhého řeší více to, co mohou udělat, aby dohromady něco splnili, dokázali. Ano, lze mít i společenství, která jsou daná...
Stalo se Vám někdy, že jste někdy zareagovali až příliš emocionálně a vyšlo tak z Vás něco, co byste jinak ze sebe nedostali? Ať už to byla nečekaná situace či balvan, který Vás vyprovokoval k silné reakci - a vy jste místo náslechu a přemýšlení vystřelili dopředu a dostali se tak na vrchol intenzity? Co to znamenalo? Proč se to...
